Přistoupení k úmluvě, která je jedním z hlavních dokumentů mezinárodního práva upravujících vztahy mezi státy v oblasti ochrany dětí, žádal po Norsku i český premiér Bohuslav Sobotka v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových.
Případ českých dětí v NorskuPŘEHLEDNĚ: Kauza v otázkách a odpovědích |
Zahraniční vlády budou mít také podle serveru možnost požádat o přístup k případům, které řeší norská sociální služba. Norský krok, který vejde v platnost 1. července, dá severské zemi „nové prostředky, jak předcházet konfliktům na mezinárodní úrovni a jak je řešit, ať už se jedná o spory mezi rodiči, případy únosů dětí či případy porušování práv dětí“.
„Pokud má dítě prarodiče nebo strýce a tety, kteří se o dítě mohou postarat v jiné zemi, a pokud samo dítě má na tuto zemi vazby, je možnost, aby rodina v zahraničí převzala péči,“ prohlásila ministryně Horneová. Každé takové umístění v cizině ale musí „být řešeno uvážlivě a musí být v nejlepším zájmu daného dítěte“, dodala.
V pondělí rovněž Horneová oznámila, že zadala úřadu, který má dohled nad zdravotnictvím v zemi, aby prověřil řadu případů, kdy sociální služba Barnevern rozhodovala o odebrání dítěte. Podle norského deníku Aftenposten není účelem změnit rozhodnutí v těchto případech, ale dosáhnout zkvalitnění práce kritizovaného úřadu.
Víme, že Barnevern udělal spoustu dobré práce, ale je také často kritizován, buď že zasáhl příliš brzy, nebo že zasáhl špatným způsobem, anebo že zasáhl příliš pozdě,“ vysvětlila Horneová.
„Chceme získat obrázek toho, jak tento systém pracuje, jak jsou řešena nucená odebrání, a co se stalo v případech, kdy systém zklamal,“ dodala.
Oznámení norské ministryně přichází po intenzivních kritikách sociální služby Barnevern jak z Norska, tak z ciziny. Tento měsíc se ve více než 60 městech světa konaly demonstrace, jejichž účastníci obviňovali Barnevern z „únosů“ dětí. Upozorňovali také na to, že velmi často se tyto případy týkají rodin, kde nejméně jeden rodič je cizinec.
Těžko pochopitelný systém
Šéf norského úřadu pro děti, mládež a rodinné záležitosti Anders Henriksen serveru The Local řekl, že v roce 2014 bylo do náhradní péče převzato 1 664 dětí, z nichž 424 mělo matku narozenou v cizině. Henriksen prohlásil, že některé z kontroverzních případů odebrání dětí s sebou nesou problematiku kulturních rozdílů.
„Systém norské sociální služby může být pro cizince, kteří se usadí v Norsku, těžko pochopitelný. Může být pro ně problém porozumět tomu, jak veřejná instituce jako Barnevern může zasahovat do soukromého života rodiny a přebírat péči o děti,“ připustil ministr.
Zdůraznil ale současně, že ve většině případů, kdy jsou děti rodičům odebrány, je důvodem „špatné zacházení, násilí, alkoholismus, drogy, sexuální zneužívání či psychické problémy v rodině“. „Je nutné, aby se lidé žijící v Norsku řídili norskými zákony, které zakazují děti fyzicky a psychicky trestat,“ dodal.
Přistoupení k haagské úmluvě o ochraně dětí z roku 1996 žádal po Norsku v lednu i český premiér Sobotka. Vyjádřil se tak v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových, které norské úřady odebraly české matce a kteří jsou nyní v norských pěstounských rodinách.
