Komiks o šestnácti panelech vypráví příběh Malé Li, která je okouzlena zájmem pohledného zrzavého cizince Davida. Ten se jí představí jako zahraniční student. Zahrnuje ji komplimenty, romantickými procházkami v parku i posezením v luxusních restauracích.
Nenápadně se však snaží Li přesvědčit, aby mu poskytla interní dokumenty z jejího zaměstnání pro vládu. „Chtěl bych, abys mi půjčila některé vaše interní dokumenty. Moc by mi pomohly při psaní mé školní práce,“ apeluje David. Li nejprve odolává, David ji však nakonec přesvědčí. Nebohou dívku posléze dopadne policie a sdělí jí, že David byl zahraniční špion.
Za nejnovější kampaní stojí ministerstvo pro státní bezpečnost. Mimo komiksu vydává dalších sto propagačních materiálů, které mají zlepšit povědomí státních zaměstnanců o možné hrozbě zahraničních tajných služeb. Plakát s komiksem je opatřen také telefonním číslem, na které mohou lidé volat v případě otázek či při podezření na činnost tajných agentů. Reportérům CNN se však na linku dovolat nepodařilo.
Komiks by měl být mimo veřejné prostory umístěn také ve firemních časopisech a oběžnících. „Každý člen vaší komunity by měl být pozorný v otázkách národní bezpečnosti. Stejně tak i v otázkách politiky,“ píše se v úvodu komiksu.
Peking spustil nejnovější kampaň jen několik dní po tom, co čínský tisk informoval o případu úniku 150 tisíc tajných vládních dokumentů do zahraničí. Muž, který za únikem materiálů stál, byl odsouzen k trestu smrti, připomíná server The Guardian.
Vlažné přijetí veřejností
Z reakcí obyčejných Číňanů je však zřejmé, že varování ze strany vlády před hrozbou ze zahraničí neberou příliš vážně. „My tomu ve skutečnosti příliš nevěříme. Spousta našich kamarádek má přítele ze zahraničí, nikdy bychom nevěřili, že to mohou být špioni,“ míní studentka Tou. Mnohé další ženy a dívky považují komiks spíše za vtip než za seriózní kampaň.
Vyzvědačství má v Číně tradici. Proč by Česko mělo být výjimkou? |
William Nee z čínské pobočky Amnesty International však tvrdí, že současné kroky čínské vlády by i přes poněkud odlehčenější podobu neměly být brány na lehkou váhu. „Vláda chce varovat všechny, kdo by zvažovali úniky tajných dokumentů. Zároveň vysílají společnosti signál, že špioni mohou být kdekoli,“ vysvětluje Nee.
Takové kroky lze podle něj přirovnat k propagandě za dob vlády Mao Ce-tunga. „Pomáhají ve společnosti budovat paranoidní nálady, podezřívavost a xenofobii,“ varuje Nee.