Redakce iDNES získala od Úřadu pro zastupování státu přehled státních institucí, kde zázemí pro jednoho úředníka (nájem, opravy a údržba budov, energie, ostraha, likvidaci odpadu, odklízení sněhu) vychází nejdráž. Údaje pocházejí z Centrálního registru administrativních budov (CRAB).
Na prvním místě se umístila Armádní Servisní, příspěvková organizace ministerstva obrany. Provoz a údržba budov, kde pracují její zaměstnanci, vyjde na 583 tisíc korun na jednoho zaměstnance za rok.
Ve skutečnosti ale nejde o přemrštěné výdaje - zaměstnanci organizace mají kanceláře v budovách, které zároveň slouží jako vojenské ubytovny. Do výdajů na jednoho úředníka tak vstupují i náklady na celou budovu.
Co je CRABCentrální registr administrativních budov spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Registr se proslavil tím, že byl postaven za evropské peníze, bez výběrového řízení a dlouho ho úřady nebyly schopny naplnit příslušnými daty. Má sloužit k tomu, aby stát mohl srovnávat náklady jednotlivých státních úřadů a institucí, a aby měl přehled o nevyužitých kapacitách nemovitostí patřících různým státním organizacím. |
„Celková lůžková kapacita budov je 872 lůžek. Údaje jsou dále zkresleny i investicemi v celkovém objemu 15,2 milionu korun,“ říká Vladimír Lukovský z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Na druhém místě skončil brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s 427 tisíci na pracovníka. Podle mluvčího Úřadu jde o zkreslené údaje neodpovídající skutečnosti a úřad bude chtít data v rejstříku opravit. „Při počtu 222 zaměstnanců představují výdaje na jednoho zaměstnance 76 252 korun,“ říká Martin Švanda, mluvčí antimonopolního úřadu.
Na třetím místě se umístila výzkumná instituce Národní ústav lidové kultury s 290 tisíci korunami výdajů na zaměstnance. Sídlí na zámku ve Strážnici na Hodonínsku. „Údaj nemá vypovídací hodnotu. Ústav sídlí v historické budově zámku. Jen devět procent prostoru představují kanceláře, většinu tvoří expoziční a výstavní prostory, depozitáře, archivy, reprezentační prostory, inspekční pokoje a zázemí pro provoz zámku,“ říká Jan Krist, ředitel ústavu.
Registr budov s chybami
Úřady si stěžují, že zahrnutí výdajů na opravy a údržby budov kvůli zastarávání, zkresluje údaje v žebříčku. V daném roce může číslo kvůli takovému zákroku jednorázově vyskočit. To je i případ ministerstva životního prostředí, které se umístilo na čtvrtém místě nejdražších úředních budov. „Budova je ze sedmdesátých let, řadu let nebyly na její údržbu vynakládány dostatečné finanční prostředky,“ vysvětluje Petra Roubíčková, mluvčí Ministerstva životního prostředí.
Do závěru nejdražší patnáctky se zařadil i Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje. I ten se brání: „Stanice hasičského záchranného sboru jsou objekty s nepřetržitým provozem, proto spotřeby energií jsou výrazně vyšší než u běžných administrativních objektů, kde je pouze denní provoz,“ říká plukovník Miloslav Svatoš, ředitel sboru. Zkreslená je také spotřeba vody a energie, které nespotřebovávají civilní zaměstnanci sboru, ale v první řadě hasiči pro svou práci.
„Aktuálně je v CRAB registrováno 3413 administrativních budov, registr je naplněn téměř ze sta procent,“ říká Kateřina Arajmu, ředitelka Úřadu pro zastupování státu. Na údaje, které do něj jednotlivé úřady o svých nemovitostech poslaly, se ale nedá spolehnout. „Problém je kvalita údajů - potýkáme se s velkou chybovostí od organizačních složek státu, které tam data vkládají,“ připouští.
