„Důkazní situace přinesla takové změny, že nemohu objektivně rozhodnout o rozsudku trojice obžalovaných. Skutek jednoho z nich neodpovídá důkazní situaci,“ zdůvodnila další odročení soudkyně Lenka Chalupová.
Výbuch vystrašil obyvatele panelového domu v ulici 17. listopadu už 11. ledna 2014. O rok později se na lavici obžalovaných u Okresního soudu v Chomutově ocitl Pavel Jaroš, který podle tvrzení policie a státního zástupce drogu vařil.
Za spolupachatele žalobce označil Reného Bureše a jeho partnerku Markétu Bartlovou. Ti měli pronajatý byt, který k vaření drogy údajně Jarošovi propůjčili.
Bartlová a Bureš u soudu odmítli vypovídat. Na policii se ale rozpovídali, že pervitin u nich doma vařil právě Jaroš. Ten to od začátku odmítal s tím, že se na něj dvojice domluvila.
„Na vaření drog jsem se nepodílel. Přišel jsem si tam pro dávku pervitinu několik minut před výbuchem. U plynového vařiče Bureš manipuloval s kanystrem chemikálií, který se nafoukl,“ vypověděl u soudu Pavel Jaroš.
„Řekl jsem mu, že to bouchne. Bureš uvolnil uzávěr kanystru a výpary vzplanuly, následně došlo k výbuchu,“ pokračoval Jaroš.
„Nechal to přelouhovat, proto mu to bouchlo“
Během výslechů řady svědků u soudu vyšlo najevo, že se to zřejmě stalo tak, jak popsal Jaroš.
„Bureš mi po výbuchu vyprávěl, že to nechal přelouhovat, a proto mu to bouchlo. Ještě se tím chlubil,“ dosvědčil jeden ze svědků. Další vypovídali, že drogu vařil Bureš, od kterého ji také kupovali.
Že s chemikáliemi před výbuchem manipuloval spíše Bureš, svědčí i skutečnost, že po výbuchu skončil s popáleninami v nemocnici. Plameny ho popálily v obličeji a na rukou.
Jaroš vyvázl bez zranění. Když Bureš nemocnici po jednom dni opustil, měl podle některých svědků shánět chemikálie k vaření drog.
