Ujíždějící Citroen Berlingo řídil v únoru 2012 recidivista Václav Hlinovský, dívka byla jeho přítelkyní. Oba si nedlouho před jízdou aplikovali pervitin.
Státní zástupce Michal Muravský žádal pro 33letého Tišlera podmíněný trest s tříletou zkušební lhůtou: Ve své závěrečné řeči připomněl zásadní fakta, tedy, že Hlinovský před hlídkou ujížděl a jel tak, že ohrozil další účastníky provozu. Uvedl, že ignoroval výzvy policie, naopak do policejního vozu schválně narazil a poté se rozjel proti Tišlerovi.
Došel tak k závěru, že použití střelné zbraně bylo důvodné. „Použití zbraně směřovalo k ochraně života a zdraví dalších osob,“ uvedl Muravský.
Podle něj však obžalovaný nesplnil podmínku nutné opatrnosti. Hlídka před zahájením zákroku měla vůz prohlédnout tak, aby zjistila, zda je v něm mimo řidiče ještě někdo jiný. Tedy v situaci, kdy odhalili, že je vůz kradený a než vyzvali řidiče k zastavení. To, že policisté dívku nezahlédli během zákroku, jim nevyčítal.
Tišlerův obhájce připomněl, že jeho klient nebyl velitelem hlídky, ale řidičem vozu. Měl tak podle něj jiné povinnosti a značně stíženou možnost sledovat, co se děje uvnitř vozu. Střílel proto, že jeho kolega zůstal zaklíněný ve voze, do kterého Hlinovský najel, a nemohl reagovat.
Sám Tišler mluvil o tragédii, ale uvedl, že vinu za smrt dívky necítí. Střelbou chránil ostatní a sám si díky ní zachránil život. Rozsudek uvítal, i když si byl vědom, že je nepravomocný. Státní zástupce si ponechal lhůtu pro případné odvolání. Uvedl, že jako policista musel Tišler počítat se situací, kdy bude vůči někomu nucen použít zbraň.
Dodnes koukám do každého Citroenu Berlingo
Ačkoli Tišler opakovaně uvedl, že vinu necítí, neznamená to, že by ho smrt dívky nepronásledovala. „Už čtyři roky když potkám Citroen Berlingo, tak koukám dovnitř, snažím se přijít na to, proč jsme ji tehdy neviděli,“ řekl ve své závěrečné řeči. Viníkem dívčiny smrti je však podle něj jednoznačně ujíždějící řidič Václav Hlinovský.
To uvedla při odůvodnění verdiktu i soudkyně Veronika Cukerová. „Mohl předpokládat střelbu. Sám uvedl, že už v minulosti byla k jeho zastavení použita služební zbraň,“ řekla o Hlinovském soudkyně s tím, že se dívka, která byla Hlinovského přítelkyní, stala během honičky jakýmsi jeho rukojmím. Hlinovský byl během jejích slov přítomen v jednací síni, protože ho podmínečně propustili z vězení.
Ohledně toho, zda se dívka během honičky schovávala, Cukerová řekla, že to nelze vyloučit. „Věděla, že vozidlo je kradené, mohla mít pohnutky, aby se skrývala,“ uvedla.
MAPA: Jak se policejní hlídka na Strakonické ulici v Praze pokusila zastavit řidiče v kradeném autě.
Za důležitý důkaz toho, že oba policisté o dívce nevěděli, označila záznamy komunikace s operačním střediskem. Nikde není jediná zmínka, že by v pronásledovaném voze byl někdo další. Teprve když dívku objevil Tišlerův kolega Aleš Č., je slyšet emotivní zpráva. Také policejní psycholog, který na místo přijel a Tišlerovi oznámil, že zastřelil dívku, uvedl, že reakce obou nijak nesvědčila o tom, že by o ní dříve věděli.
Soudkyně připomněla, že viditelnost nebyla dobrá a patrné je to jak ze záznamu z honičky, tak ze svědectví. Sám Hlinovský nejprve uváděl, že spolujezdkyní v policejním voze byla žena. Vyslýchaní řidiči autobusů pak nedokázali určit, jak vypadala posádka berlinga, přestože kvůli Hlinovského zběsilé jízdě sami snížili rychlost na minimum. Vyšetřovací pokus GIBS, který do značné míry rozhodl o stíhání Tišlera, se pak podle soudkyně od podmínek, které panovaly 1. února 2012, značně odchýlil.
Cukerová uvedla, že nebylo prokázáno, že by policista Tišler cokoli zanedbal. Jeho jednání nebylo trestným činem. „V současné době zná každý svá práva, ale strašně rychle zapomíná na své povinnosti. Povinností je také respektovat pokyn policie,“ končila soudkyně své odůvodnění.
Hlinovský jel autem proti policistovi a nakonec utekl
Neštěstí se stalo 1. února 2012 na pražské Strakonické ulici, když se policejní hlídka pokusila zastavit řidiče v kradeném autě značky Citroen. Ten narazil do policejního vozu a snažil se ujet. Přitom málem přejel policistu, který musel uskočit. I když policista po voze vystřelil, řidič ujel. Zastavil až po několika metrech a utekl. Uvnitř však zůstala mrtvá žena (psali jsme zde).
Našel ji Tišlerův kolega Aleš Č. Zprvu si prý vůbec neuvědomil, že by mohla být mrtvá, domníval se, že je v bezvědomí. „Byla mezi sedačkami, v takové poloze, kterou bych přirovnal k tomu, jako když ze sedadla spolujezdce saháte za sedadlo řidiče, abyste si vzala vodu,“ popsal soudkyni Aleš Č.
V autě, na které policisté stříleli, ujížděl tehdy pětadvacetiletý řidič Václav Hlinovský. Policie ho dopadla po osmi dnech v obci Chodouň na Berounsku. Při zatýkání se opět pokusil o útěk (více čtěte zde). Soud mu za řízení pod vlivem drogy uložil podmínku. Muž byl před tímto trestem celkem dvacetkrát stíhán za majetkovou a násilnou trestnou činnost.
Tišler už u policie nepracuje. „Tento případ mi zastavil kariérní postup,“ uvedl. V současnosti slouží u armády jako velitel družstva. Střelbu na Strakonické vyšetřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů, případ ale několikrát odložila. K soudu se případ dostal až po nátlaku rodičů zastřelené dívky (více zde).
1. února 2012 |
