O shodě na podobě nové koalice informoval v neděli šéf parlamentní frakce Lidové fronty Maxym Burbak po setkání poslanců s prezidentem Porošenkem. Podle Burbaka by se představitelé nové koalice měli sejít v úterní poledne, aby se dohodli na koaliční dohodě a vládním programu.
Dohoda by podle agentury Reuters mohla přinést konec politické nejistoty, která brzdí důležité reformy i vyplácení peněz ze záchranného programu Mezinárodního měnového fondu.
Vznik koalice komplikuje šéfka strany vlast Julija Tymošenková, která si klade pro svou účast ve vládě 15 až 20 nových podmínek. Je mezi nimi zrušení daňového zatížení penzí nebo odvolání vládního rozhodnutí o výrazném zvýšení poplatků za energie. Zdražení plynu pro domácnosti bylo přitom jednou z hlavních podmínek pro záchranný program Mezinárodního měnového fondu.
Jaceňuk ztratil parlamentní většinu v polovině minulého měsíce, když dosavadní čtyřčlennou vládní koalici opustily strany Vlast a Svépomoc a podporu mu vypověděla i část poslanců BPP (více čtěte zde).
BPP minulý týden navrhl do funkce budoucího premiéra Ukrajiny dosavadního šéfa parlamentu Volodymyra Hrojsmana a Lidová fronta dala najevo, že je ochotna o návrhu jednat.
Osmatřicetiletý Hrojsman je členem Porošenkova bloku a je poměrně zkušeným politikem. V první Jaceňukově popřevratové vládě vykonával funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Dlouhá léta působil jako starosta města Vinnycja v centrální Ukrajině.
Hrojsman chce do budoucí vlády povolat bývalého slovenského ministra Ivana Mikloše. Ten podle nedělní zprávy slovenského listu Denník N předběžně souhlasil, že bude v nové ukrajinské vládě působit jako vicepremiér a ministr financí. Podmínil to však tím, že si ponechá slovenské občanství. Mikloš již nyní působí jako poradce ukrajinské ministryně financí Natalje Jareskové.
Konec prokurátora Šokina
Ukrajinský parlament v úterý odvolal generálního prokurátora Viktora Šokina, který ještě před hlasováním stačil zbavit funkce svého reformního náměstka Davida Sakvarelidzeho. Šokin byl odvolán z podnětu prezidenta Porošenka, který generálního prokurátora vyzval k demisi v polovině února.
Podle ukrajinských komentátorů je kyjevská generální prokuratura ochromena „justiční válkou“ mezi zastánci dopřevratových pořádků a skupinou nově dosazených reformistů. Hlavním z nich byl Gruzínec Sakvarelidze, jenž byl na ukrajinskou prokuraturu povolán po převratu jako jeden ze zahraničních expertů, kteří mají „vyčistit“ ukrajinskou justici a posílit její boj s všudypřítomnou korupcí.
Kromě funkce náměstka generálního prokurátora byl Sakvarelidze pověřen i vedením prokuratury Oděské oblasti, kde vykonává funkci gubernátora bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili. Obou funkcí v úterý ráno Šokin Sakvarelidzeho zbavil. Jen několik hodin poté přišel o funkci sám Šokin, když parlament většinou hlasů rozhodl o jeho odvolání.
Podle ukrajinských médií byli Sakvarelidze a jeho kolega Vitalij Kasko dlouhodobě se Šokinem ve vážném konfliktu, protože generální prokurátor údajně blokoval vyšetřování kauz bývalých vedoucích činitelů režimu Viktora Janukovyče. Do sporu, který ohrožoval akceschopnost ukrajinské prokuratury, se vložil prezident Porošenko, který loni v létě zjednal křehké příměří.
Když ale letos v únoru prokurátor Kasko podal demisi a veřejně obvinil Šokina ze sabotáže reforem, krize v justice se naplno provalila. Porošenko, který opakovaně odolával výzvám po Šokinově odvolání, nakonec generálního prokurátora vyzval k demisi. Šokin se odebral na zdravotní dovolenou a očekával, zda parlament jeho odvolání odhlasuje. Pro jeho odchod se v úterý vyslovilo 289 z 339 přítomných poslanců.
