„Mnozí naši evropští partneři nám při jednáních v létě říkali, že je třeba dodržovat dohody. Říkám tedy to samé. Dohody se musí dodržovat,“ prohlásil Alexis Tsipras v rozhovoru pro německou televizi ZDF. „Je nepřijatelné, že někdo nechce sdílet břemeno uprchlické krize. Tu lze vyřešit pouze solidaritou,“ uvedl řecký premiér.
Tsipras bude na pondělním summitu Evropské unie a Turecka požadovat zavedení systému, na jehož základě by se migranti z obou břehů Egejského moře povinně rozdělovali mezi jednotlivé členské státy, a to na základě počtu jejich obyvatel a hospodářské síly. Dobrovolné přijímání podle něj nestačí.
Řecký premiér také prohlásil, že je proti „jednostranným krokům“ v podobě omezení migračního proudu na hranicích mezi Řeckem a Tureckem. Pokud podle něj Evropa nebude schopná najít společné evropské řešení, ohrozí to společnou budoucnost všech evropských zemí.
Odmítl rovněž tvrzení, že Řecko nechrání hranice Evropské unie. „Není možné zabezpečit hranici uprostřed moře. Když se uprchlíci za pomoci převáděčů blíží na nafukovacích lodích k našim hranicím, které jsou rovněž evropskými hranicemi, je tu jen jedna povinnost: zachránit lidi,“ řekl Tsipras.
Kontroly na hranicích jsou nutné, prohlásil TuskObnovení účinných hraničních kontrol není snadné rozhodnutí, ale jiná možnost není. Řekl to předseda Evropské rady Donald Tusk. „Obtížnou pravdu“ by podle něj měly přijmout všechny státy Evropské unie. Rakousko, Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko a Srbsko se nedávno dohodly na posílení hraničních kontrol. Přes hranice pouští maximálně 580 migrantů denně. Desítky tisíc lidí se od té doby hromadí v Řecku, které pozvánku na jednání nedostalo. Athény to označily za nepřátelský akt, stáhly z Vídně svého velvyslance a znemožnily rakouské ministryni vnitra návštěvu Řecka. |
Středozemní moře teď pomáhá střežit i flotila NATO, zachráněné migranty by se podle dohod měli vracet na turecké pobřeží. „Pokud ale všichni uvidí, že ani NATO nemůže chránit hranice, pak potom kdo?“ uzavřel Tsipras.
Chorvatské hranice by mohla střežit armáda, řekl premiér
Chorvatský premiér Tihomir Orešković v Berlíně řekl, že jeho země do ochrany hranic možná zapojí i armádu.
Záhřeb dosud vojáky využíval k budování táborů pro migranty, asistovala také u příjmu migrantů v oblasti Slavonie na severovýchodě země.
Není ovšem přítomna přímo na hranici, jejíž ostrahu zajišťují policisté. Takovou výpomoc vojska, nebudou-li stačit síly pohraniční policii, už v únoru schválily parlamenty ve Slovinsku a v Bulharsku. „Pokud bude nutné nasadit armádu, tak tuto variantu uvedeme do chodu,“ řekl Orešković agentuře Reuters.
Do Evropy letos připlulo 132 tisíc lidí, víc než loni za půl roku
Během prvních dvou měsíců roku 2016 dorazilo přes Středozemní moře do Evropy více migrantů než za celou první polovinu loňského roku. O život zatím letos na moři přišlo 410 lidí. Drtivá většina migrantů míří do Evropy z Turecka.
„Data z dnešního rána ukazují, že cestu přes Středozemní moře podniklo v lednu a únoru 131 724 lidí, z čehož 122 637 přistálo v Řecku,“ prohlásil v úterý Adrian Edwards, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
„Přesuny přes Středozemní moře se během zimy zpomalily, ale i nadále jsou poměrně vysoké,“ doplnil v Ženevě mluvčí.
Letošní statistiky, které OSN v pondělí zveřejnila, mohou ve spojení se slovy o zimním „zpomalení přesunů“ znít poněkud paradoxně.
Je ovšem nutné připomenout, že migrační proudy výrazně zesílily až na přelomu loňského jara a léta.
Drtivá většina z milionu migrantů, kteří loni na kontinentu stanuli, připlula do Evropy v letních a podzimních měsících.
Mezinárodní organizace pro migraci ještě v prosinci 2015 hlásila, že do Řecka každý den připlouvá 4 300 migrantů (více čtěte zde). Oproti tomuto číslu migrace v lednu a únoru skutečně zhruba o polovinu zpomalila, meziročně ovšem naopak výrazně posílila. S příchodem jara a oteplením Středozemního moře se dá očekávat, že člunů a bárek s běženci opět přibude.
Například Německo, které loni zaregistrovalo 1,1 milionu azylových žádostí, očekává letos i v následujících čtyřech letech příchod zhruba 500 tisíc migrantů ročně. Tento počet však zahrnuje všechny přistěhovalce bez ohledu na původ. Například i migranty z Balkánu, kteří se s uprchlíky cestujícími přes Řecko na trase mísí (více se dočtete zde).
