„Předpokládám, že se ministři dohodnout na posílení našich předsunutých sil ve východní části Aliance,“ uvedl Stoltenberg s tím, že NATO tak přijme další kroky k posílení kolektivní obrany.
Dvoudenní schůzka ministrů osmadvacítky začíná ve středu. Česko bude zastupovat ministr obrany Martin Stropnický.
Ministři se budou zabývat také otázkou, jak urychlit rozhodovací procesy a zrychlit tak reakci NATO na takzvané hybridní útoky, které kromě konvenčního boje zahrnují i kyberútoky, šíření propagandy, psychologické operace, ekonomická embarga nebo kriminální a teroristické akce.
Podle Stoltenberga chce Aliance rozvíjet způsoby, jak zvýšit proti takovým hrozbám odolnost Aliance jako celku i odolnost partnerů. „Protože naše vojenské síly jsou závislé na civilních zdrojích, jakými jsou například zásoby potravin a vody, komunikace a doprava,“ uvedl.
Konkrétní kroky zatím nezmínil, obecně se ale předpokládá, že hlavní roli budou hrát stejně jako dosud americké jednotky, které od ruské anexe Krymu střídají především v Pobaltí a v Polsku.
„Rusko se nezapsalo dobře ohledně respektování mezinárodních hranic, ať už jde o turecký vzdušný prostor, Ukrajinu nebo Gruzii. Takže NATO musí z modernizovat odstrašovací schopnosti, aby vyslalo zprávu - nechceme bojovat, ale nepochybujte o našem odhodlání, pokud někdo zaútočí,“ uvedl před schůzkou americký velvyslanec při NATO Douglas Lute.
Dalším bodem schůzky má být podle Stoltenberga pomoc Gruzii na jejím směřování ke členství v Alianci. Ministři mají zhodnotit pokrok země a diskutovat o zintenzivnění podpory politických a bezpečnostních reforem v kavkazské zemi. „Gruzie je jeden z nejbližších partnerů,“ prohlásil Stoltenberg.
Turecko žádá o pomoc s uprchlíky
Aliance se bude podle Stoltenberga vážně zabývat žádostí Turecka o rozmístění flotily lodí u tureckých břehů kvůli přílivu uprchlíků. „Krize s uprchlíky nás všechny vážně znepokojuje. Velmi vážně se tedy budeme zabývat žádostí Turecka a dalších spojenců o pomoc s řešením této krize,“ prohlásil šéf NATO.
Aliance má možnost do oblasti vyslat některou ze svých dvou stálých námořních skupin. Každou tvoří většinou šestice plavidel, které do skupiny poskytují různé členské země NATO.
Plavidla pak po určitou dobu operují společně a podléhají aliančnímu velitelství pro námořní operace. Podobně pak má velitelství k dispozici ještě dvě skupiny minolovek.
V oblasti Středozemního moře právě působí Stálá skupina 2 (SNMG2), která v uplynulých týdnech cvičila společně s tureckým námořnictvem. Skupinu tvoří vlajková loď FGS Bonn (Německo), TCG Barbaros (Turecko) a HMCS Fredericton (Kanada).
Během manévrů námořníci nacvičovali kromě ostrých střeleb na hladinové cíle, protivzdušné obrany a protiponorkového boje také pátrací akce a záchranné operace.
Sýrie potřebuje politické řešení
Klíčovým tématem má být také vyslání průzkumných letounů včasné výstrahy AWACS nad Sýrii. „Aktivně zvažujeme americkou žádost,“ řekl Stoltenberg s tím, že by to zvýšilo schopnosti koalice provádět letecké údery proti takzvanému Islámskému státu.
Připomněl, že všechny členské státy jsou nějakým způsobem do koalice proti islamistům zapojeny a že NATO jako celek podporuje veškeré úsilí, které povede k ukončení konfliktu. „Uklidnění situace, deeskalace a politické řešení je naléhavější než kdy jindy,“ dodal.
Masivní ruské letecké údery v Sýrii ale podle něj takové úsilí podkopávají a ženou další desítky tisíc uprchlíků do Turecka. „Zvýšená ruská letecká aktivita v Sýrii vede k nepřijatelnému narušování vzdušného prostoru NATO,“ podotkl.
Spojenci podle něj i nadále usilují o konstruktivní a kooperativní vztahy s Ruskem. I přes zmrazení vojenské spolupráce Aliance nikdy nepozastavila politický dialog s Moskvou. „Nehledáme konfrontaci s Ruskem. Nechceme další studenou válku... Rusko je náš nejbližší a největší soused a proto je dialog velmi důležitý,“ řekl Stoltenberg.
