„Vracíme se po sedmi letech zase na začátek,“ povzdechl si po vynesení rozhodnutí právní zástupce Jiřího Pivody, Jan Vobořil. O zničení vzorku a vymazání profilu DNA svého klienta usiluje již několik let. Soud mu dříve dal za pravdu, ale podle úterního rozhodnutí to bohužel nic neznamená. O sporu totiž rozhodoval nesprávný soud.
„Věc byla Městským soudem v Praze rozhodnuta velice pěkným rozsudkem, proti kterému bylo podáno odvolání, a tak se věc ocitla u Vrchního soudu v Praze,“ konstatovala předsedkyně odvolacího senátu Milena Opatrná. Vysvětlila, že „pěkný rozsudek“ musí přesto zrušit. Důvod? Městský soud totiž neměl pravomoc o sporu rozhodovat. Věcně příslušný je k tomu jiný soud - obvodní pro Prahu 7.
A právě k tomuto soudu se nyní celý spor vrací. Paradoxní je, že tato instituce už jednou o Pivodově záležitosti rozhodovala. Její zástupci se ale domnívali, že k vydání verdiktu nemají oprávnění, a tak věc postoupili nadřízenému soudu, tomu městskému. Ten se měl s otázkou, kdo má rozhodovat, obrátit na Vrchní soud v Praze. Neudělal to a místo toho rozhodl sám. Verdikt městského soudu je tak podle Opatrné sice pěkný, ale vynesený nesprávnou institucí.
O odebírání vzorků DNA má rozhodovat zákonVzorky DNA jsou uložené v Národní databázi DNA, kterou spravuje Kriminalistický ústav. O tom, komu DNA odebírat a jak dlouho ji uchovávat, rozhoduje v Česku pouze pokyn policejního prezidenta. Podle některých právníků to nestačí, tak závažnou věc by měl podle nich určovat zákon. Příslušná předloha je nyní v Poslanecké sněmovně (více zde). |
„I když došlo k určitému časovému prodlení a příčí se mi polovičatá řešení, nemá smysl vynášet takové rozhodnutí, které by nezůstalo v právní moci a nebylo definitivní,“ vysvětlila soudkyně, proč nemůže rozsudek městského soudu potvrdit, i když s ním souhlasí.
Městský soud v minulosti určil, že Pivodův profil musí z Národní databáze DNA zmizet. Pivoda tvrdí, že odebrání vzorku a jeho uchování bylo nesprávným úředním postupem, při kterém byla porušena ústavní práva a kterým mu vznikla újma. Soudkyně Opatrná uvedla, že dává žalobci za pravdu. I když verdikt o zničení vzorku a vymazání z databáze nemohla potvrdit, jejím závěrem se při rozhodování bude muset řídit obvodní soud.
DNA mu odebrali ve vězení, stejně jako tisícům dalších
Celá věc začala v roce 2007, kdy byl Pivoda ve vězení za krácení daně. Odběr DNA takzvaným bukálním stěrem prováděli tehdy všem vězňům, zhruba 17 tisícům lidí (více zde). Po návratu z vězení se chtěl Pivoda domoci toho, aby policie vzorek zničila. Nejprve se obracel na policii a ministerstvo vnitra, ale když to nepomohlo, podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Chtěl odškodné 100 tisíc korun a vymazání z databáze.
Obvodní soud odškodné zamítl a o vymazání z databáze nerozhodl. Soudci se totiž domnívali, že jim takové právo nepřísluší a věc předali nadřízenému městskému soudu. Ten rozhodl, přikázal vzorky a profil zničit. Po odvolání ministerstva vnitra ale spor skončil u Vrchního soudu v Praze, kde o něm rozhodovala soudkyně Romana Vostrejšová.
V květnu loňského roku odstoupila z funkce ze zdravotních důvodů. „Senát v tomto složení dostal spis po 1. říjnu 2015 a s ním i dalších asi 110 spisů. Vypořádáváme se s nimi postupně,“ vysvětlila nová předsedkyně senátu Opatrná, proč je proces tak zdlouhavý.
Podle ministerstva vnitra by Pivodův vzorek měl být zničen až v roce 2020 (více zde). Uvedla to při minulém jednání zástupkyně ministerstva Zuzana Rejmanová. Pokyn policejního prezidenta, ze kterého to vyplývá, byl ale vydán až v době, kdy už podle Pivody vzorek neměl existovat.
