„Mnoho věcí hovoří pro to, abychom aktivovali takzvaný mechanismus právního státu a na Varšavu uvalili dohled,“ prohlásil podle agentury AFP Oettinger v nedělním vydání německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Podle FAZ předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dal otázku Polska na program příštího zasedání komise 13. ledna. Hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla „systematická nebezpečí pro právní stát“. Pokud dotyčná země nereaguje na návrhy změn ze strany Bruselu, komise může zahájit „proceduru pro porušování základních evropských hodnot,“ vysvětlil list.
Ředitelé Polské televize po schválení sporné mediální novely odstoupili |
Novela v Polsku počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy. To je však považováno za formalitu, neboť hlava státu má blízko k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), jež novelu prosadila.
Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.
Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.
Strana PiS někdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyńského získala v říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu. Poprvé od pádu komunismu tak mohla vytvořit jednobarevný kabinet.
Lidé v ulicích jsou rozhořčeni a protestují:
12. prosince 2015 |
