Za zakladatele psychosomatické medicíny je považován německý lékař Walter Georg Groddeck (1866–1934), pro kterého byly psychické a fyzické jevy formou výrazu něčeho třetího. To něco třetí označil termínem Ono, který si vypůjčil od Nietzscheho.
„Dospěl jsem k přesvědčení, že rozdíl mezi tělem a myslí je pouze verbální a není podstatný; tělo a mysl jsou jedinou jednotkou, která obsahuje Ono, sílu, která nás žije, zatímco si myslíme, že žijeme my,“ napsal kdysi Groddeck.
Ovšem dnes už se s takovým názorem můžeme jen stěží spokojit. Přece jenom uběhla pěkná řádka let a medicína se posunula hodně dopředu a stala se vysoce specializovaným oborem, takže i laici vědí, že nějaké Ono je přinejmenším velice vágní pojem.
Co tedy je psychosomatika?
V českém prostředí je to ze strany některých odborných i státních institucí stále tak trochu opomíjená, mnohdy dokonce odmítaná lékařská disciplína. V řadě zemí Evropy je ale psychosomatika nadstavbový lékařský obor, v němž se vzdělávají praktičtí lékaři, internisté, dermatologové, neurologové a další specialisté, a vyšetření i léčba jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami.
Co si pamatovat Vnitřní rovnováhu člověka a jeho fyzické zdraví ovlivňují především tři faktory. Prvním z nich je prostředí, v němž žije, a to v nejširším slova smyslu. To lze ovlivňovat pouze minimálně. Druhým faktorem je životospráva a životní styl, ale také vrozené predispozice. V tomto směru je de facto vše v našich rukách, protože můžeme skoro všechno změnit k lepšímu a podle svých potřeb. Třetí oblastí jsou emoce a myšlenky, což je oblast, kterou můžeme mít pod kontrolou, ale vyžaduje to určitý trénink. Člověk tedy může alespoň z části – a ne právě nepodstatné – své zdraví ovlivňovat například stravovacími návyky, udržováním tělesné kondice, relaxováním a dalšími metodami. |
Podstatou psychosomatické péče je celostní – proto někteří odborníci raději užívají termín celostní než psychosomatická – medicína; pohled na zdraví a nemoc člověka. To v praxi znamená, že lékař nepátrá pouze po tom, proč pacienta něco bolí, ale také po tom, jak k tomu, že ho něco bolí, došlo, a co tomu předcházelo. Zjišťuje proto, jak a v jakém prostředí dotyčný žije, jaké jsou jeho vztahy s nejbližšími i s ostatními lidmi. Tedy – zjednodušeně řečeno – zkoumá nejen tělo, ale i duši, a v neposlední řadě také sociální podmínky.
„V podstatě je psychosomatika způsob uvažování o zdraví a nemoci, který nepomíjí člověka v jeho životní situaci, pohlíží na zdravotní obtíže v kontextu individuální historie a osobního jedinečného příběhu. Proto je schopna často pomoci tam, kde běžná léčba, zaměřená pouze na odstranění příznaků, selhává,“ píše na svých stránkách lékař Martin Konečný. Zkrátka starosti, s nimiž si hlava neví rady, tělo často řeší nemocí. Cílem léčby je najít zdroj obtíží a obnovit rovnováhu.
Kdo je nejvíc ohrožený
Psychosomatickému onemocnění obvykle předchází dlouhotrvající stres, který si člověk většinou ani neuvědomuje nebo si ho nepřipouští. Funguje navzdory únavě, nedostatku spánku i volného času, ignoruje fakt, že se necítí dobře a pokračuje v zajetém a většinou nezdravém a nevyhovujícím životním stylu. Jednoho dne se tato psychická zátěž může projevit fyzickým problémem. Nejčastěji tělo signalizuje svou nespokojenost bolestmi hlavy, nespavostí, závratěmi, bolestmi zad, ale i jiných částí těla (kloubů i svalů), zažívacími potížemi, u žen poruchami menstruačního cyklu a u obou pohlaví může být narušen sexuální život.
Upozorňovat nás na to, že něco není v pořádku, mohou i závažné signály, jako je vysoký krevní tlak, bušení srdce a pocity nepravidelnosti srdečního rytmu, alergie i kožní onemocnění. Zpočátku nás tělo upozorňuje čas od času, postupně se z těchto příznaků může vyvinout, a většinou se také vyvine, chronické onemocnění. V takovém případě už je nutné léčit rozvinutou psychosomatickou chorobu, které je pochopitelně mnohem lepší předejít.
Poslechněte signály
„Buď se chcete léčit, anebo uzdravit. Je to vaše volba,“ tvrdí lékař Jan Hnízdil, uznávaný odborník v celostní medicíně, a dodává: „Tělo nemá jinou možnost než vás napomenout bolestí. Pokud si vezmete prášek a informaci nepochopíte, pouze vypnete varovný signál.“
Oběťmi psychosomatických onemocnění bývají častěji lidé pesimističtí, kteří mají záporný vztah nejen k ostatním, ale i k sobě samým. |
Podle doktora Hnízdila je nemoc informací o tom, jaký člověk je, jak a v jakých podmínkách žije, a také o tom, že ve svém životě někde dělá chybu. „Abychom jeho stonání porozuměli, musíme se seznámit s jeho životním příběhem,“ vysvětluje lékař a pokračuje: „Musíme poznat, jaké má radosti, starosti, rodinný život, vztahy, způsoby odpočinku. Posoudit tedy nejen fyzickou, objektivní stránku, ale také stránku psychickou a sociální; musíme znát všechny souvislosti. Teprve potom pochopíme, proč právě on, právě teď a právě tímto způsobem onemocněl.“
Každému je jistě jasné, že když ho párkrát do roka postihne bolest hlavy – a ještě navíc po nočním hýření – není důvod se znepokojovat a obávat se závažnějších zdravotních obtíží. Když se ale bolesti hlavy (nebo jiných částí těla) objevují několikrát do měsíce, je rozhodně vhodné navštívit lékaře. Volba, zda půjdete nejprve k praktickému či rovnou k odborníkovi na psychosomatiku – chcete-li celostní medicínu – je na vás. V žádném případě ale varovné signály nepodceňujte.
