Proč se vaše sdružení Civitas per Populi zabývá změnou klimatu?
Zabýváme se tím dlouhodobě z jednoho prostého důvodu. Jsme původně hradecké sdružení a Hradec Králové měl o tyto věci zájem. Nám se s nimi dobře spolupracovalo. První studie, kterou jsme dělali, se týkala změny klimatu a dopadů na Hradec. Zjišťovali jsme, zda je město ohroženo a jakým způsobem. Nyní se tím zabýváme plošně. Měst, se kterými spolupracujeme, máme daleko víc. Je několik projektů, ve kterých si vzájemně radíme.
Michael Pondělíček Ředitel občanského sdružení Civitas per Populi, které bylo založeno v roce 2002 při Fakultě architektury VUT v Brně. Pondělíček se specializuje na krajinné plánování a environmentální aspekty územního rozvoje. Propaguje témata související s ochranou přírody. |
Jak se města mají obecně připravit na změnu klimatu?
V obecné rovině to nejde říct. To je na tom to zajímavé. Každé město má jiné podmínky - geografické, srážkové. Rozhoduje poloha i výška sídel. Důležité také je, zda má, nebo nemá velkou řeku. Typ ohrožení a prevence před následky změny klimatu jsou kus od kusu jiné. Třeba v případě Žďáru nad Sázavou sucho příliš nehrozí, Hradec Králové je typicky atakovaný velkým suchem.
Jak by se tedy Hradec Králové měl připravit na sucho?
Stačí pracovat na tom, aby se do města dostalo více teplomilné zeleně, která snese přísušek v létě, a aby se posílily vodní prvky. Pak jsou tu samozřejmě standardizovaná opatření - dělat retenční nádrže na vodu, a to i v podzemí. Jde o to, abychom byli schopní zachytit vodu ze srážek a pak ji mohli zpětně využít. Vodu, která naprší v přírodě, neumíme normálně zachytit. Pokud se chytí do nádrží, kde se stabilizuje, máme potom mnohem širší možnosti, jak ji upotřebit. Například na zálivy zeleně nebo jiným způsobem jako užitkovou vodu.
Podílel jste se na případové studii, která se zabývala úpravou ploch ve Žďáru nad Sázavou. Čeho se to týkalo?
Zabývali jsme se parkovišti, která tam zůstala po komunistech. Je to beznadějná vyasfaltovaná plocha, která je „fantastickým“ tepelným ostrovem. Asfalt doslova hicuje a auta jsou tam rozpálená jako na pánvi, takže tam mají na povrchu 70 nebo 80 stupňů Celsia. Jakmile zaprší, všechna voda bez užitku postupně odteče spádem do Sázavy. V zimě je tam sníh a namrzá to.
Je potřeba, aby voda na parkovišti vydržela, aby se to zastínilo a aby z toho město mělo užitek. Srážky by se mohly zachytit do vsakovacích příkopů, kde by vedle štěrku byla i speciální směs obsahující třeba fosfátové gely, které v sobě udrží vodu. Některé traviny a květiny ji pak mohou čerpat kořenovým systémem. Keře a stromy si umějí vodu vzít z větších hloubek. Parkoviště by se dalo velmi slušně zazelenit.
Kdy by se mohl některý z vašich návrhů realizovat?
Tohle je studie, na základě níž stanovíme technická opatření jako velikosti zasakovacích příkopů a odhady srážek, které by se tam daly zadržet. Město si to bude muset převést do nějaké formy lehkého projektu. S tím už může směle čerpat na Státním fondu životního prostředí. Docela určitě se to zrealizuje. Starosta s tím počítá. Myslím si, že jsou na to natěšení. Opatření by se pak samozřejmě šířila dále do města.
Bývalé představenstvo radnice ve Žďáru bohužel jednalo trochu zkostnatěle a celé centrální náměstí nechalo vydláždit. V létě je tam jako v mikrovlnné peci. Jsou tam rozžhavené dlaždice, pár malých stromů a nikde žádný vodní prvek. Je tam sice fontána, ale pouští se jenom v noci. Náměstí je teď bezútěšné, ale protože byla přestavba financovaná z grantu, tak to nemohou nijak rekonstruovat. Do budoucna by to mohla být užitná plocha pro spoustu lidí.
Existují příklady i jiných měst, která se věnují opatřením proti klimatickým změnám?
Různá opatření na zvýšení biodiverzity v krajině a ekologické stability ve městech jsou dneska zpětně prezentována tak, že jsou namířená proti změně klimatu. Pokud se vytvoří někde nějaká retenční nádrž nebo mokřádek, tak to ke zlepšení mikroklimatu skutečně přispěje. Rozhodně to ale není tak, že by města už pět let zpátky cílevědomě zaváděla opatření. Hledali jsme i příklady na Západě, ale také jich je málo. Jsme teprve na začátku.
Doteď se města a stát moc nezajímaly, co s sebou změna klimatu přináší. Kolega z vodohospodářského ústavu Mark Rieder hovořil o suchu pět let dozadu a nikdo ho neposlouchal. Letos byl v televizi, rozhlase a všude možně, protože je to najednou velké téma. Píše se, jak je sucho vážné a co s tím všechno dělat. Potřebovali jsme k tomu ale jedno suché léto.
Mají města v porovnání se státem lepší možnost, jak se přizpůsobit změnám klimatu?
Stát toho zatím moc nepředvedl. Má národní strategii, ale na úrovni měst je nepoužitelná anebo jen hodně omezeně. Schází podněty. Stát bude muset některá vlastní pravidla trochu přibrousit a také dělat pobídky, aby do toho obce šly a aby se jim jednalo lépe a rychleji. Dala by se uvolnit dotační politika v případě malých vodních nádrží a mokřadů. V zemědělství bychom měli mít nástroje, jak velkopěstitele přinutit, aby hospodařili alespoň trochu šetrně. Oni jsou ochotní hospodařit jenom na velkých plochách. My potřebujeme na zadržení vody v krajině meze, příkopy a různé další věci. To tam není.
Přispěje klimatická konference v Paříži k tomu, že se instituce začnou zajímat o ochranu krajiny nebo o adaptační opatření?
Doufám, že ano. Konference je zaměřená zejména na snižování vypouštěných skleníkových plynů, ale to je málo. Je potřeba budovat nejenom národní strategie, ale pokusit se o nějaké rámcové návody na městské a obecní strategie. Města jsou ochotná plánovat, vytvářet strategie a také něco přispět. Dokud ale stát neodváže řemen, kterým města drží na uzdě, zejména v případě dotační politiky, tak to zůstane špatné. Doufám, že se to bude měnit trochu k lepšímu.
Vyjádření projektantů z Atelieru RAWJako negativní příklad je zde uváděna rekonstrukce náměstí ve Žďáru nad Sázavou a to hrubě nepravdivým a zavádějícím způsobem. Náš ateliér je autorem rekonstrukce náměstí a vždy vycházel ze striktně ekologických hledisek. Proto nebyly k zadláždění, jak se v článku mylně uvádí, použity dlaždice, ale původní štípané kostky, které byly doplněny identickým materiálem z místních zdrojů. Jak známo štípané kostky rozptylují odraz tepelné energie a nerozehřívají se tak, jako řezaná hladká dlažba. V rámci rekonstrukce bylo zachráněno 20 původních stromů (mimo jiné i velká centrální lípa s osazenou novou kruhovou lavicí, využívající její stín) a bylo doplněno 38 stromů nových. Jak každý zahradník ví, je nutné počkat několik let, než stromy vzejdou do očekávané výše (na výsadbu velkých, již předpěstovaných stromů nemá město prostředky). Bylo také položeno 1680 m2 nových trávníkových a květinových ploch a 120 m keřů. Jako vodní prvek byla navržena mohutná kamenná kašna, která ze svých boků i do prostoru chrlí vodní proudy nejen v noci, ale samozřejmě i ve dne. Uvítali bychom větší množství vodních prvků, ale režie vodní spotřeby je i tak pro město na hraně udržitelnosti. Populistická vize, že by města rezignovala na náměstí se zpevněnými plochami a nahradila je parky je samozřejmě především z urbanistického hlediska zcela neudržitelná. Pro města velikosti Žďáru nad Sázavou jsou centrální náměstí součástí jejich identity a nabízejí na svých plochách prostor pro uplatnění občanské společnosti, ať už ve formě trhů, koncertů nebo demonstrací. |
