Úřad pro chudé pomohl s bydlením i školami. Málo však zapojil vyloučené

Vládní Agentuře pro sociální začleňování se v uplynulých letech dařilo zavádět prostupné bydlení či inkluzivní vzdělávání pro sociálně vyloučené. Je samotné však úřad, který v současnosti působí v 34 obcích a městech, málo zapojil do rozhodování. Hodnocení práce agentury v uplynulých třech letech bylo představené v úterý.

(ilustrační snímek) | foto: Viktor Chlad, MAFRA

Agentura v současné době ukončuje tříletý projekt, z něhož byla převážně financována. Externí odborníci proto na úterní konferenci zhodnotili její činnost. Úřad je podle nich v přístupu k problému sociálního vyloučení velmi komplexní. „V některých obcích (agentura) přispěla ke změně myšlení místních aktérů o tématu sociálního začleňování,“ uvádí ve zprávě.

Agentura

Agentura pro sociální začleňování je vládní nástroj pro řešení sociálního začleňování a spadá do gesce ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera. Pomáhá obcím a městům při mapování problémů sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při jejich řešení a získávání financí na tyto postupy. Aktuálně Agentura působí ve 34 obcích a městech. Města a obce se zájmem o spolupráci s Agenturou se nyní mohou hlásit do výběrového řízení. Pokud budou vybrány, Agentura s nimi začne spolupracovat od ledna 2016.

Je však podle nich paradoxní, že slabou stránkou je nedostatečné zapojení lidí, kterých se sociální vyloučení týká, a malý důraz na kontakt obyvatel vyloučených lokalit s jejich okolím.

„Jsme si toho vědomi a v novém projektu na to budeme klást větší důraz. Cílem je, aby si lidé, kteří jsou postiženi sociálním vyloučení, sami řekli, co je trápí, kde vidí řešení a kam by se chtěli posunout. A poté je zapojit jako realizátory těch projektů,“ reagoval pro iDNES.cz ředitel agentury Radek Jiránek.

Mezi konkrétními příklady úspěšného působení agentury Jiránek uvádí nastavení systému prostupného bydlení v Kadani na Chomutovsku. „Lokalita Prunéřov byla velmi nehostinná, ale město Kadaň pomocí investičních dotací a pomocí sociální práce vybudovalo prostupné bydlení. To znamená, že sociálně vyloučený je nejprve v noclehárně nebo azylovém domě, pak se dostane třeba na ubytovnu a postupně až do samostatného nájemního bydlení. Takovéto schůdky Kadaň úspěšně nastavila,“ vysvětluje Jiránek.

Děti z „romské“ školy v Sokolově přešly do běžných škol

Agentura rovněž v obcích pracuje se sociálním vyloučením ve školství. V Sokolově se tak například podařilo zavřít segregovanou „romskou“ školu a děti „rozptýlit“ do ostatních škol ve městě.

Ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek (29. 6. 2015).

„Město se kvůli ekonomickým úsporám rozhodlo uzavřít dvě školy. Jednou z nich byla škola, kam chodily převážně děti se sociálním vyloučení, které se na základě určitých postupů rozpustily do dalších škol,“ řekl metodik lokálních konzultantů Milan Greineder.

Základní školy Sokolovská a Boženy Němcové tak byly zrušeny a částečně sloučeny se ZŠ Běžecká. „Snažili jsme se postupovat tak, aby se eliminovaly problémy na těch dalších školách, kam děti ze ZŠ Sokolovská přešly. Pracovali jsme s učiteli i s rodinami tak, aby to nevnímali jako problém,“ uvedla Světlana Sojková z Městského úřadu Sokolov. Na školách také přibyly pozice asistentů pedagoga, speciálních pedagogů a školních psychologů.

Norové si chválí iniciativu HateFree. Bude pokračovat

Tříletý projekt agentury letos v prosinci končí, ve své práci však bude pokračovat. Od ledna 2016 úřad spustí nový projekt, do kterého se má v horizontu pěti let zapojit sedmdesát obcí. Agentura zřídí tři regionální centra v Ostravě, Ústí nad Labem a Praze.

Sociální vyloučení

Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Za posledních devět let se počet těchto chudinských míst podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí (více čtěte zde). V roce 2006 to bylo 80 tisíc lidí.

Prodloužen bude rovněž projekt iniciativy HateFree Culture, která pod agenturu spadá a je financována z Norských fondů. „Norskou stranou i ministerstvem financí je tento projekt hodnocen velmi pozitivně. Bude tedy prodloužen minimálně do dubna 2017,“ řekl Jiránek. Do sociálního začleňování v Česku by mohlo v příštích letech plynout kolem deseti miliard korun z EU.

Jiránek nevylučuje ani budoucí pomoc agentury se začleňování uprchlíků, kteří v Česku požádají o azyl. „Garantem uprchlické krize je ministerstvo vnitra, jak v části represivní, tak doufám, že i v rámci integrační. My jsme připraveni nabídnout pomoc s integrací cizinců ministerstvu i přímo obcím, ve kterých budou budoucí imigranti umístěni,“ řekl Jiránek pro iDNES.cz.