Muž v Česku pobýval od února 2010. V květnu 2013 mu však vypršelo povolení a od té doby v zemi zůstal zhruba rok nelegálně, takže bylo rozhodnuto o jeho správním vyhoštění.
„Ústavní soud posuzoval kumulaci všech důvodů, které se v ústavní stížnosti objevily. První věc, kterou celý problém začal, byla skutečnost, že stěžovatel nebyl dostatečně dopředu srozumitelně informován o tom, jak bude jeho vyhošťování probíhat,“ uvedla k rozhodnutí soudkyně Kateřina Šimáčková.
O tom, že mu policie zamluvila letenku z Prahy do Kamerunu, se při svém pobytu v zařízení v Bělé-Jezové dozvěděl náhodou od sociální pracovnice ani ne se čtyřiadvacetihodinovým předstihem. Policie přitom letenku rezervovala čtyři dny před odletem.
Policie podle soudu vyvolala při vyhoštění konflikt úplně zbytečně. „Čtyři policisté připravení zajistit správní vyhoštění se dopustili toho, že muži v uzavřené místnosti poměrně zbytečně našplíchali do očí slzný plyn, poté jej převáželi ve vozíku na zavazadla a po celou dobu byl spoután,“ přiblížila soudkyně, proč soud shledal postup jako ponižující.
Dále je kvůli nedostatečnému dalšímu vyšetřování ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) sporné, zda během transportu na letiště nebyl cizinec také bit a kopán a zda neměl pouta utažená příliš těsně.
Kapitán letadla muže na palubu stejně nepustil, protože podle něj představoval pro let riziko. Vyhoštěn byl následně o necelý měsíc později.
Cizinec má právo domáhat se odškodnění
„Domníváme se, že vůbec nejvíc pochybila generální inspekce, která měla celou situaci jasně vyšetřit. Tady bych vnímala náš nález jako jakési systémové doporučení do budoucna, jak má v takovém případě vyšetřování podobného zásahu pokračovat,“ objasnila Šimáčková.
Cizinec se podle soudkyně nyní může domáhat finančního odškodnění. Jakou sumu by Ústavní soud považoval za adekvátní, neupřesnila.
„Klient je v Kamerunu a momentálně nevíme, jak se s ním podaří obnovit kontakt a zda se náhrady budeme domáhat. Jsme rádi, že zazněl odkaz na profesionalitu policie a na porušování standardů pro vyhošťování cizinců, což je u nás systémový problém. Víme, že právě v Bělé-Jezové se nepřiměřené používání donucovacích prostředků děje dlouhodobě, pouta i spreje jsou tam používány preventivně i proti cizincům, kteří nekladou aktivní odpor,“ řekla iDNES.cz Šárka Dušková z Fóra pro lidská práva, které stížnost podalo.
Generální inspekce, která loni v listopadu stížnost cizince odložila s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, musí případ znovu vyšetřit. „Minimálně by inspekce mohla uznat svoji chybu a říct, kde to vyšetřování bylo nedostatečné,“ dodala Dušková.
„Stejně jako jiná soudní rozhodnutí i tohle Generální inspekce bezpečnostních sborů respektuje, ale nebude ho nijak komentovat,“ sdělila mluvčí GIBS Radka Sandorová.
Stejně tak se věcí bude znovu zabývat Krajské státní zastupitelství v Praze.
„Zákaz ponižujícího zacházení je jednou z nejzákladnějších hodnot demokratické společnosti. Kvalita, vyspělost a humanita každé společnosti se pozná podle způsobu, jakým zachází s těmi nejzranitelnějšími. Policie je oprávněna rozhodnutí o vyhoštění vykonat i proti vůli cizince, musí se tak však dít způsobem, který plně respektuje důstojnost a práva vyhošťovaných cizinců,“ zaznělo mimo jiné v odůvodnění rozhodnutí.
Policie na rozhodnutí ÚS reagovala odpoledne prostřednictvím mluvčí prezidia Jany Macalíkové: „Po podrobném seznámení se s nálezem soudu budeme jeho obsah implementovat do příslušné interní normativní úpravy tak, aby byla plně respektována důstojnost a práva vyhošťovaných cizinců.“
