„Ta vlna se musí utlumit, nějakým způsobem omezit, jinak budou vznikat ghetta a skupiny, které nebude nikdo schopen integrovat,“ řekl Zaorálek.
A kritizoval, k čemu vede dosavadní liknavost Evropy. „Stále se podílíme na získávání poměrně značných prostředků organizovaným zločinem, různými překupníky a mafiány, kteří organizují tranzity lidí přes Evropu do Německa, Švédska, kam ty tranzity směřují. Měli bychom být schopni vytvořit takovou ochranu vnější hranice a takový systém registrace, abychom celou věc dostali pod kontrolu,“ uvedl šéf české diplomacie.
Na summitu na Maltě, jehož se zúčastní i zástupci afrických zemí, ze kterých do Evropy přicházejí uprchlíci, budou Českou republiku reprezentovat premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prioritami ČR bude ochrana vnějších hranic a dohody s Afrikou a Tureckem.
„Základem je vytvořit pořádek a kontrolu na vnějších hranicích Evropské unie, vytvořit funkční systém přijímání v těch prvních zemích,“ řekl Zaorálek.
V budoucnu by měla vzniknout i Evropská pohraniční stráž. „Společná Evropská pohraniční stráž je pro ČR velkou prioritou. Chceme, aby ochrana byla evropská, aby se na ní podílely všechny státy, aby dodávaly své pohraničníky,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti na Úřadu vlády Tomáš Prouza. Ke vzniku Evropské pohraniční stráže je ale nutná změna evropských smluv, a tak nevznikne dříve než za dva či tři roky, odhadl.
Proto se v první fázi bude jednat o výrazném posílení pravomocí již existující agentury Frontex. Ta by měla kromě střežení hranice EU dostat také právo shromažďovat lidi, kteří mají být vyhoštěni z jednotlivých států unie, a společně je vracet do zemí, ze kterých přišli.
„Nemůžete nikdy uzavřít žádnou hranici, zejména ne tu mořskou, uprostřed moře plot nepostavíme. Důležité je zachytit ty lidi, kteří přijdou, dokázat je všechny zaregistrovat v Itálii, v Turecku, potom posoudit, jestli mají šanci získat azyl a pokud ne, tak je dokázat rychle vrátit,“ řekl iDNES.cz Prouza.
S Tureckem se bude jednat o penězích i zrušení víz pro Turky
Zásadní roli při zadržování uprchlické vlny hraje a bude hrát Turecko, což posiluje jeho vyjednávací pozici s Evropskou unií.
„Nejjednodušší částí debaty s Tureckem jsou peníze, složitější je požadavek Turecka na zrušení vízové povinnosti u lidí, kteří chtějí cestovat do Evropy,“ řekl Prouza. Zhruba dvě třetiny členských zemí EU, včetně České republiky, podle něj tento požadavek Turecka podporují, ale jsou země, které jsou k tomu stále velmi rezervované.
„To je součást celkového balíku opatření, aby nám Turecko pomohlo stabilizovat situaci a pomohlo vytvořit takové podmínky pro ty skoro dva miliony utečenců v Turecku, aby neměli důvod Turecko opouštět,“ uvedl ministr Zaorálek.
Evropa musí podle něj udělat vše pro to, aby uprchlíci sami došli k tomu, že nemají důvod pokračovat dál do Evropy, protože čím jsou jižněji, tím se podle Zaorálka lépe orientují, i jazykově. „A je tam i o něco tepleji,“ přesvědčoval Zaorálek české novináře. Důležitější ale bude, aby to tak chápali i ti, kteří si jako svůj ráj vytyčili Německo, Švédsko či obecně Evropu, jejíž životní úroveň je s jejich původní zemí často nesrovnatelná.
4. listopadu 2015 |
Třetí zásadní prioritou summitu na Maltě bude podle Zaorálka dohoda s africkými zeměmi, z nichž také do Evropy míří velká část běženců. „ČR se už zavázala přispět 16 miliony korun do nového fondu, který vzniká pro země subsaharské Afriky,“ řekl ministr. Důležité podle něj bude, aby se podařilo vyjednat s africkými zeměmi, že pomohou s návratem uprchlíků, aby se podařilo zmírnit vlnu, která v posledních měsících míří do Evropy.
