Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pozdrav z budoucnosti. Dívence zachránila život genetická modifikace

Když všechno selhalo, sáhli britští lékaři po zcela nové, u lidí dosud neodzkoušené léčbě. Ročnímu děvčátku zahnali zhoubnou leukémii buňkami cizího dárce upravenými „na míru“ pomocí nejnovějších metod genového inženýrství.

Layla Richardsová na snímku z června 2014. V současné době už je v domácí péči. | foto: Ormond Street Hospital

Layle Richardsové bylo pouhých sedm měsíců, když lékaři jejím rodičům oznámili: „Je nám to líto, ale vyčerpali jsme všechny možnosti. Pro vaši dcerku už nemůžeme nic udělat.“ Byla jednou ze statisticky vzácných, ale vážných případů dětské leukémie. Na londýnské klinice Great Ormond Street Hospital ji už ve věku tří měsíců diagnostikovali akutní lymfoblastickou leukémii.

Při této chorobě produkuje kostní dřeň nemocného obrovské množství nezralých bílých krvinek. Tým lékařů pod vedením Sujitha Samarasinghe okamžitě zahájil léčbu. Maličká Layla dostala chemoterapii, která měla za úkol zničit nádorové buňky. To se však nepovedlo a Layle i nadále krví kolovaly zhoubné buňky. Přesto lékaři dívce transplantovali zdravou kostní dřeň dárce. Doufali, že transplantované imunitní buňky zaútočí na rakovinné buňky. U větších dětí vede chemoterapie s následnou transplantací kostí dřeně často k úspěchu. U malých dětí se však úspěšnost této léčby pohybuje kolem 25 procent a v případě Layly během dvou následujících měsíců všechny naděje pohasly. Ani transplantovaná kostní dřeň rakovinné buňky nezdolala.

Ashleigh a Lisa Richardsovi se odmítli s výsledkem smířit a naléhali na lékaře, ať boj o život jejich dcerky nevzdávají. Sujith Samarasinghe se proto obrátil na tým Waseema Qasima z University College London, který vyvíjí zcela nový systém léčby leukémie, tzv. imunoterapii.

Základní myšlenka imunoterapie nádorových onemocnění je jednoduchá. Lékaři odeberou pacientovi jeho vlastní buňky imunitního systému a v laboratoři je zásahem do dědičné informace upraví tak, aby se vázaly na povrch nádorových buněk a tím zajistily jejich zničení. Tímto způsobem se již ve světě podařilo vyléčit řadu nemocných a metoda byla v roce 2013 vědeckým časopisem Science vyhlášena za vědecký „průlom roku“ (podobně funguje i lék, jehož vývoj financuje česká finanční skupina PPF).

Waseem Qasim ovšem posouvá celý léčebný postup ještě dál. Řada pacientů nemá v těle dostatek vhodných buněk pro imunoterapii. Proto Qasim a jeho spolupracovníci vyvíjejí systém, který pro léčbu využívá buňky imunitního systému od cizího dárce, což je samozřejmě obtížnější než použití vlastní buněk, které tělo nevnímá jako cizorodé.

Zatím Quasim metodu jen testoval, ale výsledky jsou slibné. Pro léčbu nemocného člověka však upravené buňky dárce ještě nikdy nikdo nepoužil. Mohla by být malá Layla Richardsová první? Qasimova metoda se zdá být předurčena přesně pro podobné případy. Tradiční imunoterapie využívající pacientovy buňky u dívky nepřipadala do úvahy. „Layla byla příliš malá a příliš nemocná,“ vysvětluje Qasim v rozhovoru pro britský časopis New Scientist.

Lisa a Ashleigh Richardsovi s léčbou samozřejmě souhlasili, zvláště když Qasim v něm viděl šanci na úspěch. Potřebný souhlas k prvnímu klinickému testu svého druhu na světě vydaly i úřady, protože u Layly selhaly všechny dostupné metody léčby a Qasimův experimentální postup pro ni představoval poslední naději.

„Slepé“ a „neviditelné“ buňky léčí

Buňky imunitního systému označované jako T-lymfocyty lze za normálních okolností přenášet z organismu dárce do organismu příjemce jen v případě, že se se dárce a příjemce neliší v povrchových strukturách buněk rozeznávaných imunitním systémem. V opačném případě napadnou transplantované T-lymfocyty organismus příjemce, což může mít fatální následky.

Waseem Qasim ovšem dokáže upravit dárcovy T-lymfocyty tak, aby byly k cizím buňkám „slepé“ a bez potíží je tolerovaly. K tomuto zásahu do dědičné informace T-lymfocytů používá nový nástroj genového inženýrství, tzv. TALEN. S jeho pomocí lze v rozsáhlé dědičné informaci lidských buněk provést úpravy na přesně vybraném místě. Starší metody genového inženýrství představovaly jakousi „střelbu naslepo“ a vědci nikdy přesně nevěděli, do které části DNA se trefí. Pro přípravu léčebných buněk se nedá tak nespolehlivý systém použít.

Pro úspěšnou terapii je také nutné, aby na léčebné buňky neútočil pacientův imunitní systém. To u nemocných s leukémií nehrozí, protože mají imunitní systém vyřazený z provozu chemoterapií. V případě Layly však lékaři čelili jinému problému. Leukémii v dívčině organismu „drželi na uzdě“ podáváním speciální protilátky. Ta si mezi T-lymfocyty nevybírá a zničila by i léčebné buňky dárce. Proto Qasim provedl v léčebných buňkách ještě jeden přesně cílený zásah do dědičné informace. Pomocí TALEN zbavil buňky povrchové bílkoviny, kterou léčebné protilátky rozeznávají. Výsledné buňky byly tedy „slepé“ k buňkám organismu nemocného děvčátka a zároveň byly „neviditelné“ pro léčebné protilátky, které lékaři Layle podávali. Tyto buňky nesou označení UCART19. Qasim je vyvíjí a testuje ve spolupráci s americkou biotechnologickou společností Cellectis.

„Vědomí, že ještě nikdy předtím nebyl tento postup použit u člověka, bylo strašné,“ přiznává Laylin otec Ashleigh. „Ale vůbec jsme nepochybovali o tom, že chceme, aby to lékaři zkusili. Layla byla nemocná, trpěla a my jsme museli něco udělat.“

Efekt léčby byl patrný už po několika týdnech. Nádorové buňky konečně zmizely, a lékaři proto přistoupili k další transplantaci kostní dřeně. Ta měla kromě obnovy imunitního systému malé pacientky ještě jeden důležitý úkol. Léčebné buňky upravené pomocí TALEN si nesou sice malé, ale ne zcela zanedbatelné riziko, že u nich došlo i k nežádoucím poškozením dědičné informace. Tyto defekty by v konečném důsledku mohly nastartovat nové nádorové onemocnění. Ale imunitní systém děvčete obnovený po transplantaci kostní dřeně všechny léčebné buňky odhalil jako cizorodé a zlikvidoval je.

Což nijak nevadí. Buňky UCART19 jsou jako příslovečný mouřenín, který dobře posloužil a teď může odejít. Výsledky léčby Layly Richardsové představí vědci ze všech zúčastněných týmů na 57. výroční konferenci American Society of Hematology, která se koná počátkem prosince 2015 v americkém Orlandu.

Další možnosti léčby editací genomu

Úspěch britských lékařů a amerických biotechnologů s buňkami UCART19 je předzvěstí nástupu technik pro tzv. editaci genomu v medicíně. Nové nástroje pro cílené zásahy do dědičné informace, jako jsou TALEN nebo CRISPR-Cas9, otevírají zcela nové možnosti nejen pro léčbu nádorových onemocnění. Velké naděje se do nich vkládají například i v léčbě AIDS.

Jaroslav Petr

Je vzděláním biolog. Pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, kde se zabývá reprodukční biologií a biotechnologiemi hospodářských zvířat. Přednáší externě na České zemědělské universitě v Praze a dalších institucích. Je také dlouholetým popularizátorem vědy. Píše například pro Lidové noviny, časopis Vesmír i server Osel.cz.

V loňském roce publikoval tým vedený Carlem Junem z filadelfského Smilow Center for Translational Research v předním lékařském časopise New England Journal of Medicine výsledky klinického testu, při kterém byly dvanácti HIV-pozitivním pacientům odebrány bílé krvinky a v laboratorních podmínkách upraveny tak, aby se na nich nedokázal uchytit virus HIV. Vědci toho dosáhli přesně cíleným zásahem do genu CCR5. Následně byly krvinky vpraveny do organismu dárců. Polovina dobrovolníků v následujících čtyřech týdnech přerušila užívání léků potlačujících množení viru HIV. Bílé krvinky s narušeným genem CCR5 přežívaly v organismu pacientů déle než buňky s nezměněnou dědičnou informací. Důležité bylo i zjištění, že pacientům nepřibývalo v těle viru HIV, a to dokonce ani když vysadili léky.

Klinických testů, při kterých je lidský organismus obrněn proti nejrůznějším chorobám cíleným zásahem do dědičné informace editací genomu, probíhá ve světě celá řada. Přesto nelze zavádění těchto léčebných postupů uspěchat. Důležitý není zdaleka jen počáteční efekt, ale i dlouhodobý vliv takových zásahů do lidského organismu a případná průvodní rizika. Ostatně i Sujith Samarasinghe a Waseem Qasim upozorňují, že Laylu Richardsovou zatím nemohou v žádném případě prohlásit za vyléčenou. Takový verdikt budou moci vynést nejdříve za rok.

Autor:
  • Nejčtenější

V noci na pondělí přinese prach z Halleyovy komety nebeskou podívanou

v diskusi je 6 příspěvků

5. května 2024

Meteorický roj Eta-Aquaridy je jedním ze dvou, jehož původ můžeme spojit se slavnou Halleyovou...

Jak mohou být tak levná? Výborně hrající sluchátka lze koupit „za hubičku“

v diskusi je 7 příspěvků

3. května 2024

Premium Milovníci kvalitně reprodukované hudby mohou za sluchátka utratit spoustu peněz a nelitovat toho,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Štefánikova tragická smrt i po pěti letech budila v Československu emoce

v diskusi je 20 příspěvků

4. května 2024

Československo si před 100 lety, 4. května 1924, připomnělo páté výročí tragické smrti jednoho ze...

Malý bojovník na Měsíci zvládl, co se nečekalo. Přežil tamní kruté noci

v diskusi jsou 2 příspěvky

3. května 2024  14:32

Japonské zařízení Smart Lander for Investigating Moon (SLIM) bylo prvním, které letos úspěšně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Připomeňme si květnové povstání a konec druhé světové války v Evropě

v diskusi je 14 příspěvků

5. května 2024

Výročí květnového povstání v Českých zemích a konec druhé světové války v Evropě si připomeneme...

Apple možná připravuje překvapení. V úterý by mohl ukázat nový čip

v diskusi nejsou příspěvky

6. května 2024

Apple v úterý v 16:00 středoevropského letního času začne představovat řadu novinek v rámci akce...

KOMENTÁŘ: Zbraň na AI? Proti strojům lze postavit kolektivní superinteligenci

v diskusi jsou 4 příspěvky

5. května 2024

Premium Státy pokulhávají za vědou a technikou ve snaze regulovat umělou inteligenci. Stroje přitom mají...

Litevci, Poláci nebo Hitler? Baltské mocnosti se přetahovaly o Memel

v diskusi jsou 3 příspěvky

5. května 2024

Květen 1924 přinesl diplomatické vítězství Litevců nad Poláky. Svět jim přiklepl původně německý...

V noci na pondělí přinese prach z Halleyovy komety nebeskou podívanou

v diskusi je 6 příspěvků

5. května 2024

Meteorický roj Eta-Aquaridy je jedním ze dvou, jehož původ můžeme spojit se slavnou Halleyovou...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....

Ostrov kanibalů. Stalinistický režim na Sibiři zrealizoval noční můru

Pochytali na moskevských ulicích tisíce lidí, zločince, straníky, dělníky, matky od rodin. Deportovali je na Sibiř....