A to i přesto, že hrobka, v níž je pochováno všech 14 vládnoucích knížat z Liechtensteinu, od Karla I. (1569–1627) až po Františka I. (1853–1938), a dalších 48 členů jejich nejbližší rodiny, oficiálně knížecímu rodu nepatří. Po roce 1945 totiž byla zkonfiskována stejně jako zbytek majetku rodu.
Budova u vranovského kostela byla před jejich zahájením ve velmi špatném stavu. Zatékala do ní dešťová voda, odvzdušňovací kanálky byly ucpané. Stavební práce se začaly plánovat již v roce 2010.
„Špatný stav hrobky měl přímý vliv na zhoršující se stav sarkofágů a také ostatků v nich uložených,“ uvedl ředitel brněnského památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Hrobku nechal ve vranovském klášteře, jenž je sídlem řádu paulánů, vystavět kníže Maximilián (1578 - 1643). Pohřbívat se tam začalo počátkem 17. století. Posledním pohřbeným byl v roce 1938 kníže František I.
Středeční slavnostní ukončení rekonstrukce sestávalo ze mše, vysvěcení hrobky a její prohlídky. Hans Adam II. byl s výsledkem stavebních prací očividně spokojený. V objektu se zajímal o historii svých předků, před hrobkou se pozdravil s obyvateli Vranova. Před odjezdem zasadil u kostela pamětní strom.
Hrobka bude otevřena pro veřejnost vždy jednou do roka, a to 1. listopadu.
Lichtenštejnové nekolaborovali, říkají historikové
Rekonstrukce lichtenštejnské hrobky je jedním z prvních velkých projektů spojujících Lichtenštejny s Českou republikou. Diplomatické vztahy mezi jejich knížectvím a ČR byly navázány teprve v roce 2009. Dlouho jim bránily majetkové spory.
Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě rozsáhlé majetky. Zabavili je komunisté, včetně známého Lednicko-valtického areálu. O tom, nakolik byl tento krok zákonný, se bude teprve jednat. Lichtenštejnové dosud oficiálně o navrácení majetku v ČR nepožádali.
Nehlásili se k německé národnosti a podle historiků ani s nacisty nekolaborovali. Němcům a kolaborantům byl v Československu po druhé světové válce zabaven majetek na základě Benešových dekretů.
Další aktivity v Česku rod zatím neplánuje
Zabavení majetku knížecí rodina stále považuje za nelegální. „Bylo to jasné porušení mezinárodního práva. Moji předkové nikdy neměli německou státní příslušnost, ale pouze státní příslušnost k Lichtenštejnsku, které československá vláda uznala už před druhou světovou válkou,“ sdělil pro MF DNES Hans Adam II.
K dalším obnoveným šlechtickým hrobkám v regionu patří například hrobka Ditrichštejnů v Mikulově nebo hrobka rodu Mitrovských v Doubravníku na
Brněnsku.
„Máme stále nedořešené bilaterální problémy, a dokud to nezvládneme, je pro mne velmi těžké přemýšlet o investicích do dalších projektů. V nejbližší budoucnosti proto žádné další aktivity v České republice neplánujeme, Vranov byl výjimkou,“ uvedl sedmdesátiletý šlechtic.
