Oslavy oficiálně odstartoval ceremoniál na pražském Vítkově, kde kolem 9:00 zahrála vojenská hudba mimo jiné státní hymnu a husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci, při němž vojáci přinesli historické armádní prapory. Poté hosté položili u památníku věnce a drželi minutu ticha za padlé vojáky.
Vrcholem ceremonie byl přelet dvou letounů JAS-39 Gripen v doprovodu dopravního letounu Challanger. Formace proletěla nad památníkem zhruba v 11:00, oproti jiným letům však neměla kouřovou trikoloru.
Kromě Zemana se piety zúčastnili další nejvyšší ústavní činitelé, předsedové Senátu a Sněmovny Milan Štěch a Jan Hamáček, premiér Bohuslav Sobotka (všichni ČSSD) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Přítomní byli také například pražský arcibiskup Dominik Duka a náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Zeman novinářům při odchodu z akce řekl, že svátek považuje za rozhodně nejdůležitější připomínku státnosti. „Při vší úctě k roku 1993 (1. ledna vznikla ČR) považuji tento svátek za základ,“ dodal. Podle premiéra Sobotky je tento den „příležitostí, abychom promýšleli naše dějiny“. „Celý letošní rok byl vynikající příležitostí setkat se s našimi veterány,“ řekl novinářům.
Zeman nebyl ráno u kladení věnce. Ani neměl, bránil se Hrad
Akce na Vítkově poté pokračovala, už bez účasti Zemana, slavnostním shromážděním k 97. výročí vzniku Československa. Pořádal ji Český svaz bojovníků za svobodu a účastnil se jí například kardinál Duka nebo předseda Sněmovny Hamáček. Zazněla celá řada emotivních projevů.
Vůbec první akce spojená se státním svátkem se konala už v devět hodin ráno v Lánech. Kladení věnců k hrobu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se však prezident Miloš Zeman nezúčastnil. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka ani nebyla účast prezidenta na aktu v Lánech plánovaná, novináři prý pouze tiskovou zprávu Hradu špatně pochopili. Věnec v Lánech položil vicekancléř Petr Mužák.
Prezident se při příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu také zúčastnil slavnostní přísahy 870 vojáků na Hradčanském náměstí. Následně jmenoval nové generály.
Vysokou hodnost udělil celkem sedmi lidem. Jsou mezi nimi Jiří Baloun a Petr Mikulenka, zástupci náčelníka Generálního štábu AČR, ředitel BIS Jiří Lang, náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube či ředitel Hasičského záchranného sboru v Praze Roman Hlinovský. Povýšen byl také šéf Úřadu pro zahraniční styky Jiří Šašek a Jaroslav Linhart, zástupce ředitele Sekce podpory Ministerstva obrany.
Na Hradčanské náměstí si od 14 hodin naplánovali setkání rektoři pražských
vysokých škol v čele s předsedou České konference rektorů Tomášem Zimou. Rektoři se dohodli, že se nezúčastní udílení státních vyznamenání v reakci na to, že Zeman znovu nepozval rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera (více o setkání rektorů čtěte zde).
Medaili dostane řada osobností
Oslavy vzniku Československa vyvrcholí ve večerních hodinách na Pražském hradě. Prezident zde bude udělovat vyznamenání. Podle dosavadních informací (více zde) by měl ocenit například fotbalistu Pavla Nedvěda, básníka Jiřího Žáčka, zpěváka Václava Neckáře, zakladatele babyboxů Ludvíka Hesse a manželku zesnulého novináře Jiřího Pelikána, herečku Jitku Frantovou.
Mezi oceněnými bude taky in memoriam František Kriegel, který v roce 1968 jako jediný nepodepsal moskevský protokol, jenž legitimizoval srpnovou okupaci, a student Petr Vejvoda, který loni přišel o život při obraně spolužačky před útokem psychicky nemocné ženy ve škole ve Žďáru nad Sázavou.
Posmrtně by mohli být vyznamenáni i novinář a někdejší korespondent ČTK v Itálii Karel Weirich, jenž za války zachránil před nacisty asi dvě stovky Židů, někdejší ministr kultury a divadelník Pavel Dostál či letec Josef František.
Kvůli udílení státních vyznamenání se Pražský hrad od 18:00 pro veřejnost uzavře, znovu se do něj lidé dostanou až ve čtvrtek po 05:00. Do sídla hlavy státu jsou na slavnost pozvány stovky hostů. Následovat bude recepce pro asi tisíc lidí. V Česku je 28. říjen státním svátkem připomínajícím vznik Československa po rozpadu Rakousko-uherské monarchie v roce 1918.
