Je pro kaskadéry v českých filmech vůbec nějaká práce, když se u nás netočí akční filmy?
Sporadicky, protože je to dost nákladná věc. Když dá americká produkce do svého filmu Bruce Willise, tak je to za dvě hodiny prodaný po celém světě a je to tím pádem zaplacený. České filmy mají menší okruh diváků, proto jsou nízkonákladové. Točí se jich dost, ale jsou méně akční. Letos jsme třeba spolupracovali na filmech Gangster Ka, Lída Baarová nebo na seriálu Ordinace v růžové zahradě.
Co je na Ordinaci akčního?
Doktor dostane facku od sestry. A kdyby mu dala reálnou facku, tak ho třeba trefí do ucha a nebude slyšet. Takže to musíme herce před scénou naučit, ukázat, jak reagovat hlavou, jak postavit kameru. Nebo je tam šarvátka v ordinaci – opilý pacient napadne doktora. Tak koordinátor kaskadérů udělá ke scéně choreografii. Řekne, aby ho chytil za plášť, otočil ho, trošku ho odhodil na stojan s kabáty, který spadne, u toho spadnou skleničky, které jsou hned vedle na stolečku... Děláme ledacos. Vory na divoké vodě, kotrmelce, malé bouračky. A když má být velká, kde se má rozbít pět aut, tak se to udělá zkráceně.
Týdeník TémaVychází v pátek  Jak se skáče na jedoucí vlak? A kolik u nás stojí kaskadér? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Jak to myslíte?
Udělá se detail na řidiče, který zazmatkuje, a pak už vidíme nabourané auto, ze kterého se kouří. Reálná bouračka je hodně nákladná. Na to mají jen zahraniční produkce, proto taky děláme z devadesáti procent zahraniční filmy. Dostaneme scénář, vytáhneme z toho akční scény a uděláme rozpočet. Když jsou třeba právě ty bouračky, tak spočítáme, kolik stojí auta, jejich úprava, kaskadér, tým okolo, likvidace. Ale pak je to samozřejmě boj a kompromis. Režisér chce rozbít čtyři auta, ale produkce chce zaplatit jenom dvě.
Jsou bouračky u kaskadérů to nejtěžší?
Bouračky mají svá rizika, ale řidič je oblečený a vlastně schovaný. Najede na rám, otočí se o 360 stupňů a někam odpadne. Horší jsou motorky, protože tam je člověk v podstatě nahý. Každý výkon je jiný. Být třeba zavěšený za nohu v kilometru na helikoptéře je sranda. Je to jenom o pocitu. A čím víc se bude člověk jako bát a čím víc bude řvát, tím hezčí záběr. Ale když jede třeba koňské čtyřspřeží a má v lese v zatáčce převrátit kočár, tak to je těžký. Koně se musí v konkrétní chvíli odpojit, aby se jim nic nestalo, udělá se hydraulický píst, který ten kočár převrátí a kočí musí s předstihem vyskočit.
