Kotrč v červnu 2013 oznámil služební úraz „způsobený vlivem dlouhodobého tlaku a stresové zátěže ze strany vedení odboru korupce“.
Novinářům v úterý řekl, že šikana trvala několik měsíců a spočívala v tom, že byl jakožto vyšetřovatel sesazen do role pomocné sekretářky.
Jeho zdravotní problém ministerstvo vnitra odmítlo uznat za služební úraz. Kotrč chtěl, aby Městský soud v Praze nařídil vnitru nechat jeho psychický stav posoudit odborníky. Domáhal se toho ve správní žalobě. Soud mu nevyhověl, žalobu zamítl. Rozhodnutí je pravomocné.
„Dostávali jsme nesmyslné rozkazy,“ tvrdí Kotrč
„Byli jsme s kolegou najednou převedeni do jiné budovy, kde jsme museli kopírovat spisy a každou hodinu nás chodil někdo kontrolovat. Každý den jsme dostávali nesmyslné rozkazy a výtky. Ostatní s námi měli zakázáno hovořit,“ popsal.
Mezi další ústrky prý patřilo odebrání služební zbraně či zrušení pružné pracovní doby. Tlak mu údajně způsobil psychické problémy, takže byl v dočasné pracovní neschopnosti.
„Tento úraz se mnou nebyl nikterak sepsán a následně byl řešen způsobem odporujícím platným předpisům a závazným pokynům policejního prezidenta,“ uvedl v žalobě.
Poukázal na to, že ho nikdo nepoučil o nárocích na náhradu škody a že nikdo nevyšetřil příčiny a okolnosti vzniku úrazu. Dostal prý pouze vyrozumění, že podle vyšetřovací komise v jeho případě o služební úraz nešlo.
Následně požádal o přezkumné řízení, ministerstvo vnitra však jeho žádost zamítlo.
„Ministr se podáním žalobce (Kotrče) zabýval podle zákona o služebním poměru a srozumitelně žalobci vysvětlil, proč nejsou dány důvody k přezkumnému řízení,“ podotkla v úterý zástupkyně vnitra Hana Trnková. Pražský městský soud pak dospěl k závěru, že Kotrčova žádost nebyla návrhem k zahájení správního řízení, ale pouhým podnětem, který může být vyřízen i neformálním sdělením, což vnitro učinilo.
„Podle služebního zákona je ale ministerstvo vnitra jediným odvolacím orgánem. Člověk se tak dostává do patové situace. Je to ukázka toho, že nefungují zákony a že jsme vydáni libovůli úředníků,“ reagoval Kotrč. Vadí mu mimo jiné to, že na rozhodnutí, pod nímž je podepsán ministr Milan Chovanec (ČSSD), čekal 13 měsíců, ačkoliv řádná lhůta je 90 dní.
U policie skončil, dal se na kariéru kněze
Kotrč sloužil u policie od roku 2008, k protikorupčnímu útvaru přešel v roce 2012. Stal se hlavním vyšetřovatelem kauzy, v níž byli bývalí šéfové Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) obviněni z korupce a vyvádění peněz ze státní firmy prostřednictvím pronájmu dálničních odpočívadel.
Na jaře 2013 byl však z případu odvolán a v srpnu si sám od Generální inspekce bezpečnostních sborů vyslechl obvinění. Advokátům stíhaných manažerů prý prozradil totožnost klíčové svědkyně, která se jakožto zaměstnankyně ŘSD cítila ohrožena, a proto vystupovala pod smyšleným jménem.
Muž byl po svém obvinění od policie propuštěn (o jeho dalších krocích více zde). Tvrdí, že jeho trestní stíhání následovalo poté, co generální inspekci upozornil na zjištění, že klíčovou svědkyni v kauze ŘSD donutili jeho kolegové k výpovědi pod nátlakem (čtěte zde).
Navíc uvádí, že totožnost svědkyně znali advokáti obviněných už předtím, než vůbec nastoupil k protikorupční policii, a to kvůli pochybení jeho předchůdců. Stěžuje si i na to, že jeho stíhání dozorovalo údajně nepříslušné Vrchní státní zastupitelství v Praze (o jeho stížnostech čtěte zde).
