„Žijeme tu dlouho, ale aby přišli divočáci až sem, to jsme ještě nezažili,“ shodují se drahovičtí obyvatelé.
Někteří z nich už raději po setmění nevycházejí se svými psy ven. „Nejhorší situace je u domova důchodců a v areálu Zdraví. Mám jezevčíka, kterého to za nimi táhne. Musím ho tak poslední měsíc venčit na vodítku, aby mi neutekl. Přes den to ještě jde, to jsou divočáci zalezlí, ale jakmile padne tma, už raději nevycházíme z domu,“ svěřila se pejskařka Helena z Horních Drahovic.
Podle myslivců a ředitele Lázeňských lesů Evžena Krejčího za to mohou zahrádkáři. „Ti vyhazují vše, co jim přijde pod ruku. Tím je nalákají a pak se diví. Při každé stížnosti a na každém místě, kde jsem byl, jsem vždycky našel do padesáti metrů hnijící posekanou trávu,“ vysvětluje Krejčí důvod toho, proč se divoká prasata stahují blíž k lidským obydlím.
Podle ředitele však současný výskyt divočáků nijak nevybočuje z každoročního počtu. „Tento problém se netýká jen Karlových Varů, ale i jiných měst. Kdybychom je tady všechny vystříleli, zase by odjinud přišli další. Tady musí nastat to, aby stříleli všichni myslivci v celé republice,“ myslí si Krejčí.
I přesto však myslivci na odstřel v lázeňském městě nerezignují. „Máme zvláštní povolení od magistrátu, že můžeme střílet i v jiných místech, než jsou honitby,“ řekl ředitel. Mezi ty patří například golfové hřiště, letní kino či pozemky v blízkosti hotelů.
Divočáci se svým stahováním blíž k lidem chystají na zimu. Musí si vytvořit dostatečné zásoby potravy. Lidem, kteří se budou chovat klidně, od divočáků nic nehrozí.
„Pokud potkáte divoké prase či celé stádo s mladými, buďte především v klidu. Bez důvodu nezaútočí. Pokud to jde, jděte proti větru, aby vás necítila. Mají špatný zrak, ale výborný čich,“ radí pro případ blízkého setkání s divokými prasaty Krejčí.
