„Kolikrát mi lidi děkovali, že jsem jim zachránil život, protože si při složité dopravní situaci vzpomněli, co jsem je naučil,“ říká třiašedesátiletý Ústečan, který už na silnicích ujel více než 1,5 milionu kilometrů.
Co je BESIPZkratka pro kampaň starající se o bezpečnost silničního provozu. Je součástí ministerstva dopravy. Zabývá se metodikou dopravní výchovy dětí ve školách, ale i preventivními dopravně-bezpečnostními kampaněmi zaměřenými na všechny kategorie účastníků provozu na pozemních komunikacích. |
I on ale už zavinil dvě havárie. Paradoxně se tak stalo při natáčení televizních spotů pro BESIP, které radí řidičům, jak bezpečně jezdit. Například za normálního provozu v Roudnici nad Labem mu nevyšel smluvený manévr s kaskadérem. Naboural služební vůz a trefil přitom další vůz televizního štábu.
„Komické bylo, že přijela litoměřická nehodovka a začali se strašně smát, protože měsíc předtím jsem u nich pořádal kurz, jak mají předcházet na silnici kritickým situacím a jak je případně řešit,“ líčí Pechout. Pokuta ho ale neminula.
Letošní prázdniny byly podle Pechouta tragičtější než minulá léta. „Podle mne se na tom podepsala velká vedra. Lidé byli unavení, nervózní, upocení a pospíchali,“ říká. Naopak počet mrtvých na silnicích v Ústeckém kraji za uplynulých osm měsíců ve srovnání s loňskem klesl asi o třicet procent.
„Největší problémy v našem kraji způsobuje tranzitní doprava a nedostavěná dálnice D8, což je velká potíž,“ připomíná Pechout rozestavěný úsek mezi Řehlovicemi a Lovosicemi.
Autoškoly výuku šidí, aby byly rychlé a levné, varuje Pechout
Na nehodovosti se podle něj výrazně podepisuje i nová technika, jako jsou chytré telefony a tablety. Řidiči si totiž často při jízdách prohlížejí internet nebo píší SMS. To se nesmí, ale se smartphony je to ještě horší.
„Je to hrozný nešvar. Dříve i mé dcery uměly psát SMS, aniž by se dívaly na displej, nyní to na těch nových dotykových telefonech nejde a řidiči jsou nepozorní,“ poukazuje Pechout.
Za současný velký problém považuje také kvalitu autoškol, z níž viní tržní hospodářství.
„Dnes nikdo nechce naučit řídit, ale chce řidičák a myslí si, že to kupuje jako rohlík. Bohužel vítězí autoškoly, které dělají kurzy nejrychleji a nejlevněji. Jenže to je šizené, nic se tam nenaučíte,“ upozorňuje.
I kvůli tomu by dával řidičský průkaz nejprve jen na dva roky na zkoušku. „Pokud byste jezdil bez nehod a neporušoval předpisy, dostal byste ho bez časového omezení,“ navrhuje Pechout, který v osmdesátých letech pracoval ve státní autoškole a měl na starosti metodiku a dohled nad zkouškami.
Českého řidiče definuje nepříliš lichotivě. „Český chlap je ješitný a nepřizná, že je špatný řidič a špatný milenec. Každý si vždy myslí, že je lepší, než doopravdy je. Já se snažím být zodpovědný, vidím, kolik na silnici umře lidí. Mám rád svižnou, ale bezpečnou jízdu,“ uvedl Pechout, který si nedávno pořídil černou Škodu Octavia RS s 230 koňmi a omezovačem rychlosti na 250 km/hod.
