Spolkový sněm záchranný balíček přijal i přes odpor značné části poslanců konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Poslanec Klaus-Peter Willsch se před hlasováním snažil přesvědčit co nejvíc svých kolegů, aby pomoc Řecku odmítli.
„Když jsme dvakrát narazili hlavou do zdi, nemá smysl to zkoušet znovu a raději bychom se měli podívat, zda tu nejsou dveře. A těmi dveřmi je odchod Řecka z eurozóny,“ řekl.
Nakonec se proti záchrannému balíčku vyslovilo necelých 60 z 311 poslanců CDU/CSU. Proti vládnímu návrhu hlasovali také poslanci Levice, podle nichž balíček nepomáhá řeckému obyvatelstvu, ale pouze zachraňuje tamní banky.
Pro byl i kritik Řecka Schäuble
Většina poslanců ale vyslyšela ministra financí Wolfganga Schäubleho, který je žádal o schválení balíčku. Ministr před hlasováním prohlásil, že řecká vláda vedená levicovou Syrizou změnila svůj odmítavý postoj k reformám, a proto má poskytnutí další pomoci smysl.
„Po zkušenostech z posledních měsíců a let samozřejmě není žádná záruka, že všechno bude fungovat. Pochyby jsou stále přípustné. Ale vzhledem k tomu, že řecký parlament už velkou část opatření schválil, by bylo nezodpovědné nevyužít šanci na nový začátek pro Řecko,“ řekl Schäuble.
Pro záchranný balíček hlasovala většina poslanců CDU/CSU, stejně jako kluby vládní sociální demokracie (SPD) a opozičních Zelených. Jejich zástupci nicméně před hlasováním zdůrazňovali, že nesouhlasí s politikou Merkelové a Schäubleho vůči Řecku a že záchranný balíček podporují jen proto, že nevidí jiný způsob, jak udržet Atény v eurozóně.
Na řadě je kritické Finsko a Nizozemsko
Atény se s mezinárodními věřiteli na podmínkách dalších úvěrů domluvily minulý týden, dohodu už schválily země eurozóny i řecký parlament. V rámci třetího záchranného programu by mělo Řecko během tří let získat až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Souhlas s tím však musí vyslovit ještě několik národních parlamentů zemí platících eurem, například nizozemský, portugalský a finský. Před Německem už v úterý záchranný balík pro Řecko schválily parlamenty ve Španělsku, Rakousku a Estonsku.
