Kovářová chtěla zalátat díru v současné normě: Mynář sice majetkové přiznání podat musí, není však řečeno, kam. „Můj návrh výslovně říká, že to má být na legislativní odbor Kanceláře prezidenta republiky, kde má být přehled k dispozici veřejnosti,“ uvádí Kovářová.
Mynář versus Kovářová
|
Pochvalu jí vysekl i Mynář. „Jsem rád, že paní poslankyně zalepuje díru, která v zákoně je,“ řekl. I ministři její iniciativu vítají, ale přesto budou tento čtvrtek s největší pravděpodobností hlasovat proti. A kancléř Mynář tak nebude muset v nejbližší době zveřejňovat svá majetková přiznání.
„Důvodů je víc. Hlavním je, že jsme už předložili vládní návrh zákona o střetu zájmů, který to řeší důsledněji. Jedno evidenční místo, kam se budou podávat majetková přiznání, zavádí pro všechny úředníky, nejen pro Mynáře,“ vysvětluje ministr Jiří Dienstbier, který už poslal své zamítavé stanovisko k návrhu Kovářové před čtvrtečním jednáním vlády.
„Mne asi nikdo nebude podezírat z toho, že bych panu kancléři stranil, ale proč se ten návrh netýká též vedoucího kanceláře Sněmovny nebo Senátu? Čouhá z toho, že jde jen o politickou záležitost,“ argumentuje.
Kovářová však nesouhlasí. Mynář si prý o speciální návrh zákona řekl. „Dělal tajnosti, když měl zveřejnit své příjmy. Zatímco starostové a ostatní úředníci s tím nemají problém,“ vzpomíná poslankyně, která Mynáře před dvěma měsíci vyzvala, aby zveřejnil svoje majetková přiznání (více si přečtěte zde).
Mynář jí ho nakonec přinesl, ale jen za rok 2013. Moc se z něj stejně nedozvěděla, protože nerozepsal, co vše vlastní, pouze vyhověl podobě zákona o střetu zájmů a popsal, co dělal a k jakému majetku přišel.
Majetkové přiznaní za rok 2014 zveřejnit odmítl, s tím, že ho dal do Kanceláře prezidenta republiky a nehodlá ho veřejně ukazovat pokaždé, když si o to někdo řekne. I proto Kovářová zařadila do svého návrhu zákona Mynářovi povinnost, aby zveřejnil i přiznání za předešlé roky. Tím však u vlády narazila.
Podobně jako větou, aby kancléř podával přiznání na legislativní odbor Kanceláře prezidenta republiky. „Tento útvar není zřízen zákonem, ale organizačním rozhodnutím Kanceláře prezidenta republiky. Stačilo by tak, aby útvar přejmenovali, a budeme ve stejné situaci jako teď,“ říká Dienstbier. „Připadá mi, že vláda má hlavně problém, že jde o návrh opoziční,“ namítá Kovářová.
V případě, že kabinet ve čtvrtek návrh odešle do Sněmovny s očekávaným zamítavým stanoviskem, zbývá jí zřejmě jediná šance. Využít toho, že Mynář se ve Sněmovně netěší velké popularitě, a přesvědčit poslance, že její návrh zákona má oproti vládnímu výhodu, protože je stručnější a platit může prakticky už letos. Vládní návrh počítá s účinností až od roku 2017.
Kovářová se však může dostat do podobné situace jako koaliční poslanec Radek Vondráček (ANO). Ten – motivován podobně, aby zákon platil co nejdříve – sepsal stručnou novelu zakazující kouření v restauracích. Poslanci ji však za celý rok – mimo jiné s vysvětlením, že vše bude řešit podrobnější vládní návrh – nestihli projednat ani v prvním čtení.
23. června 2015 |
