„Evropské dotace by měly putovat i na obnovu poškozených nebo zaniklých území a menších krajinných prvků, v nichž by se voda přirozeně akumulovala. Jde například o lesy, prameniště, tůně a mokřady,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Osm miliard půjde ze dvou dotačních oblastí. Jedna je určena na ochranu krajiny a přírody a druhá na vodu samotnou. Zaměřena je jak na její zadržování, tak i na protipovodňová opatření.
Na projekty, které posílí krajinu a její funkci, začne už tento pátek ministerstvo přijímat žádosti. Plánuje, že na ně budou určeny více než čtyři miliardy korun.
Od pátku mohou obce i podnikatelé také žádat o více než miliardu korun na opatření, která by lépe využila srážkovou vodu, která jinak odtéká kanalizací do vodních toků, a to hlavně ve městech a obcích.
Sucho v Itálii a PolskuNa severu Itálie v Benátsku a Lombardii vedra nadále komplikují stav tamních jezer, například Lago di Garda či Lago di Como. Vážná je situace především na Lago Maggiore, kde každý den hladina jezera poklesne o šest centimetrů. Kvůli snižující se hladině nemohou na tamní ostrov Isola Madre připlouvat žádné křídlové čluny, ale jen běžné lodě. Ochromena je také trajektová doprava mezi městem Verbania a několika obcemi, která musela být značně utlumena (více čtěte zde). Vlna veder v Polsku, kde teploty v uplynulých dnech dosáhly ke 38 stupňům Celsia, přinutila národního dodavatele PSE zavést omezení na odběry elektrické energie pro továrny a velké spotřebitele. Opatření má snížit tlak na přetíženou rozvodnou síť. Hladiny Visly a dalších řek dramaticky poklesly na rekordní minima. Polská vláda na svolala krizové jednání o tom, jak následkům pro zemi nezvyklých veder čelit. |
V nedávno schváleném vládním materiálu proti suchu se také plánuje obnova zaniklých rybníků nebo horských splavovacích nádrží, takzvaných klauzí. Tyto údolní přehrady, sroubené ze dřeva s výplní z kamene a hlíny, už téměř z krajiny zmizely (více o vládní strategii čtěte zde).
Resort životního prostředí podle Roubíčkové posuzuje vliv dvou nádrží při Vchynicko-tetovském plavebním kanálu na území obce Modrava v Národním parku Šumava, konkrétně u Roklanské a Rokytské.
Evropské peníze ale do obnovy krajiny a jejího vodního režimu směřují již osm let. Do loňska bylo podle údajů ministerstva ze starého operačního programu revitalizováno více než 142 kilometrů vodních toků a objem vodních nádrží nebo poldrů se zvýšil o 20,6 milionů metrů krychlových. Do odbahnění rybníků, výstavby drobných nádrží a tůní šlo 4,6 miliardy korun a mimo jiné na zlepšení přirozených rozlivů 2,3 miliardy.
Příkladem je obnova malé vodní nádrže Měšice u Tábora za 13 milionů, kterou dotace pokryly z 85 procent. Jako další příklad uvedla Roubíčková revitalizaci říčky Stropnice u Nových Hradů. Ta byla v 80. letech meliorována do přímého zahloubeného kanálu, nově ale vzniklo opět přírodě blízké koryto s nivou za 31,6 milionu korun.
Dlouhotrvající sucho a horko způsobuje komplikace po celé zemi a bude pokračovat nejméně do pátečního večera. Některé radnice už musely omezit odběry vody, na dalších místech platí zákaz rozdělávání ohňů. Na celém území rovněž zůstává vysoké nebezpečí požárů.
