Slovensko, Estonsko, Litva a Lotyšsko trvají na tom, že jsou příliš chudé na to, aby pomáhali bohatšímu Řecku z potíží. „Slyšela jsem, že někteří Řekové mají důchod tisíc eur na měsíc. To je příšerné. Odmítám platit jejich dluh, když si oproti mému platu klidně bohatnou,“ řekla AFP bratislavská servírka Martina Lelovičová.
Premiér Robert Fico prohlásil, že je Slovensko proti tomu, aby eurozóna Řecku odpustila dluhy. „Pro nás je červená čára odpis nominální hodnoty dluhu, co se týče Řecka. Dluh musí celý zůstat Řecku na krku, musí tento dluh splatit,“ řekl před úterním mimořádným summitem eurozóny.
Řecká krizeČEŠTÍ PODNIKATELÉ: Očekávají ztráty, ale zatím nepanikaří SOUKROMNÍK: Řecko zbankrotovalo už dávno PROUZA: Řeky čeká obrovská deziluze ATMOSFÉRA: V Aténách je po boji, lidé čekají, co bude VARUFAKIS: Charismatický strážce řecké kasy odstoupil REFERENDUM: Řekové řekli věřitelům NE |
„Myslíme si, že by bylo vhodné, pokud by Řecko možná zůstalo v eurozóně. Takovýto vývoj ale nebudeme podporovat, pokud uvidíme absolutní nezájem Řecka na přijetí potřebných reforem, které by vedly k udržitelné finanční a ekonomické situaci v Řecku,“ dodal.
Zatímco podle Fica není důvod, aby řecká krize jeho zemi poškodila, protože „Slovensko nedalo Řekům žádnou hotovost“, estonský prezident Ilves na Twitteru upozornil, že věřiteli Řecka nejsou jen banky. „Země eurozóny, které jsou chudší než Řecko, mohou ztratit až 4,2 % HDP,“ uvedl Ilves.
„Je normální splácet dluhy“
V Estonsku se začalo platit eurem v roce 2011, v Lotyšsku v roce 2014 a v Litvě letos v lednu. Aby se tyto postsovětské státy mohly stát členy eurozóny, musely zavést přísná úsporná opatření, která jim pomohla překonat finanční krizi z roku 2008.
Estonsko původně souhlasilo s plánem na pomoc Řecku, svůj postoj však změnilo. Nyní trvá na tom, aby ostatní státy eurozóny zavedla podobná úsporná opatření jako Tallinn.
„Estonci nerozumí řeckému postoji. Jsme zvyklí šetřit a žít střídmě,“ uvedla šéfredaktorka estonského deníku Postimees Merit Kopli. „Rozumím tomu tak, že řecký životní standard je vyšší než náš tady v Estonsku,“ řekla důchodkyně Maie Mets. „Je přece normální, že lidé splácejí svoje dluhy.“
Finanční krize zvláště zasáhla Lotyšsko, jehož HDP se tehdy za dva roky snížilo o téměř čtvrtinu. Bankrot odvrátilo mezinárodní půjčkou ve výši 7,5 miliardy eur, jejíž podmínkou byly přísné škrty. „Pro Řeky nemám vůbec pochopení. Už dávno měli začít platit daně. Pokud chtějí peníze z Evropy, měli začít šetřit`“ říká podnikatelka z Rigy Brigita Petersone. „Jak to, že jsme to všechno vydrželi, ale oni nemohou?“
