Krachu Řecka se bude snažit zabránit premiér Alexis Tsipras. Podle agentury ANSA požádá v Bruselu o překlenovací půjčku ve výši sedm miliard eur (téměř 190 miliard korun), poskytnutou Řecku nejlépe během dalších 48 hodin. Peníze prý chtějí Atény použít na nouzové financování a splácení dluhů, aby se vyhnuly platební neschopnosti.
Řecká krizeČEŠTÍ PODNIKATELÉ: Očekávají ztráty, ale zatím nepanikaří SOUKROMNÍK: Řecko zbankrotovalo už dávno PROUZA: Řeky čeká obrovská deziluze ATMOSFÉRA: V Aténách je po boji, lidé čekají, co bude VARUFAKIS: Charismatický strážce řecké kasy odstoupil REFERENDUM: Řekové řekli věřitelům NE |
Italský europoslanec Gianni Pittella řekl zpravodaji ANSA, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na této půjčce „už pracuje“. „Hlavním cílem je zachránit Řecko před bankrotem. Každá minuta je drahá,“ uvedl Pittella.
Proti takovým výrokům ale jdou zjištění Financial Times, že Řekové přijeli do Bruselu bez konkrétních návrhů a informace agentury Reuters, že Tsipras chce o novou půjčku požádat až ve středu, kdy také promluví před Evropským parlamentem.
Co nabídne Řecko na oplátku?
Otázkou proto je, o čem se bavili ministři financí eurozóny, kteří se již odpoledne sešli na bruselském jednání i s novým řeckým kolegou Euklidem Tsakalotosem. Před jednáním se zástupci ministerstev zemí platících eurem se ministři nechali slyšet, že přišli naslouchat a jsou zvědaví, s čím Řekové přijdou.
Protože i Tsakalotos dorazil na jednání mlčky, o tom, jaké přesně návrhy budou, se zatím spekuluje. Podle dřívějších informací německého listu Süddeutsche Zeitung se návrhy nebudou výrazně lišit od reformních plánů, které Řekové v neděli zavrhli v referendu.
Tsakalotos prý bude nicméně trvat na udržení nižší daně z přidané hodnoty pro odlehlé řecké ostrovy a na třináctiprocentní DPH pro restaurace. Nový řecký návrh prý bude obsahovat omezené škrty ve výdajích na obranu.
Řecký list To Vima se zase ale zmínil o deseti bodech zahrnujících změny v červnovém návrhu dohody věřitelů, který byl v referendu odmítnut. Patří mezi ně zmíněné zachování 30procentní úlevy z daně z přidaného hodnoty pro řecké ostrovy a nezavedení 100procentní daňové zálohy u podniků.
Atény také podle listu budou požadovat nejrůznější odklady zejména ve škrtech ve výdajích na obranu až od roku 2016 nebo v rušení výhod pro zemědělce například v podobě slev na paliva.
V pozvolnějším tempu také chce řecká vláda provádět reformu systému sociálního pojištění a důchodového systému. Chce rovněž obnovit zrušený systém kolektivních smluv. Jde z velké části o témata, u nichž věřitelské instituce požadovaly ústupky v rámci reformy řecké ekonomiky.
Oettinger: Řekové budou platit „papírky“
Někteří evropští činitelé ale už předpokládají, že Řecko doputuje k bankrotu a opuštění eurozóny. Podle eurokomisaře pro digitální ekonomiku a společnost Günthera Oettingera se v Řecku brzy bude platit „papírky“ (dlužními úpisy) namísto peněz. O dlužních úpisech, které by v Řecku kvůli nedostatku eur musely nahradit třeba výplatu mezd a důchodů, se zmínil v rozhovoru s německým listem Bild.
„Insolventní země, která zavádí paralelní měnu, nepatří do měnové unie,“ uvedl Oettinger. „Nacházíme se v kuriózní situaci, kdy Řecko je sice členem eurozóny, ale nemá téměř žádná eura,“ dodal.
Dlužní úpisy by v praxi byly postupně nahrazeny novou měnou, která by přišla namísto eura. Zavedení dlužních úpisů je však zatím spekulace, realitou by se však mohla stát s vyschnutím zdrojů v řeckých bankách nebo se zastavením úvěrové linky Evropskou centrální bankou.
Oettinger upozornil, že nová jednání s Řeckem nebudou mít smysl, pokud budou Atény nadále odmítat reformy. Řecké banky zůstávají zavřené do středy a Řekové tak mohou nadále vybírat peníze pouze z bankomatů. Denní limit pro jednu kartu zůstává 60 eur (zhruba 1 600 korun).
