S omezením výběrů bankomatů a transakcí firem se zřejmě budou některým lidem a podnikům kumulovat dluhy. Tato situace může trvat celý týden, tedy do neděle, kdy se má konat referendum. V něm Řekové mají rozhodnout o budoucnosti bez eura, nebo s eurem.
„Těžko se může stát něco zásadního, dokud nebude jasné, jaká je otázka v referendu. Na tahu je jednoznačně řecká vláda. Vyjednává chaoticky a není jasné, co chce referendem dosáhnout,“ komentoval pro iDNES.cz situaci hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Kromě dopadů na reálnou řeckou ekonomiku se krize začíná projevovat i na globálních burzách. Investoři mění rizikové měny a cenné papíry za bezpečnější aktiva (více čtěte zde).
„Myslím, že se čeká na Řecko a referendum. Do té doby těžko dojde k průlomu, možná se trochu více konkretizuje návrh ze strany věřitelů. Do referenda je nějaká dohoda málo pravděpodobná,“ souhlasí hlavní ekonom Ery Jan Bureš. Neví se totiž přesně, o čem vlastně chtějí Řekové hlasovat. Navíc v době referenda bude mít země na kontě nesplacenu půjčku MMF ve výši 1,6 miliardy eur. „Řecko začne vyjednávat z pozice země, která je v bankrotu. Bude to podstatně horší pozice,“ míní Sobíšek.
Otázkou je, jak dlouho řecká ekonomika v tomto nouzovém režimu, kdy nejsou peníze, může vydržet. Jisté je, že ji kapitálové kontroly, tedy vynucené omezení výběru peněz z bank, výrazně poškodí na všech úrovních.
Denní limit pro výběr z bankomatů ve výši 60 eur je totiž velmi málo, nejen firmy, ale i lidé mohou začít velmi brzy dlužit třeba za nájem či další služby. Dá se čekat, že na jídlo Řekové mít ještě budou, ale omezí veškeré zbytné výdaje, cesty do restaurace nebo za kulturou. Na druhou stranu, někteří Řekové situaci předpokládali. Objemy peněz, které vybrali v posledním týdnu z bank, jsou obrovské. Mezi podnikateli možná opatření nejtvrději dopadne na malé a střední podniky.
„V posledních měsících se navíc v Řecku velmi snížil výběr daní. Neochota Řeků platit daně je extrémní,“ myslí si ekonom Ery. Vystoupení z eurozóny je právně problematické, podle něj si však lze představit zavedení nějaké paralelní měny, například dlužní úpisy, které by se později staly základem „nové drachmy“.
Věřitelé z Evropské unie mají v Řecku nainvestováno necelých 300 miliard eur. „V případě divokého bankrotu odhaduji, že by jim zůstalo 20 až 30 procent z této částky,“ soudí Bureš.
