Dekret nově zařazuje do širokého seznamu státních tajemství „vydávání informací souvisejících se ztrátami (armádního) personálu v době míru během zvláštních operací“, citovala z dokumentu agentura AFP. Ta také upozorňuje, že vojenské ztráty v době oficiální války jsou tajné již dávno. Vyzrazení tohoto druhu tajemství do zahraničí může být trestáno až čtyřmi roky vězení.
Kyjev ukázal dva zajaté Rusy. Možná je vymění za pilotku Savčenkovou |
„Důvodem, proč ztráty nemají být zveřejňovány, je Donbas,“ zmínil oblast východní Ukrajiny, kde proruští separatisté bojují již déle než rok proti ukrajinské armádě, ruský novinář a expert na armádu Pavel Felgengauer.
Putinův dekret přichází v době, kdy jsou pozorovány četnější přesuny na rusko-ukrajinské hranici. Fotograf AFP zaznamenal mnoho vojenských vozidel nakládaných v posledních dnech do vlaků v regionu Rostova na Donu, ležícího 20 kilometrů od Ukrajiny.
O zapojení ruské techniky a vojáků do konfliktu na východě Ukrajiny informuje také studie think-tanku Atlantic Council. Podle ní Rusko využívá své základny u hranic s Ukrajinou jako stanoviště pro vysílání svých vojáků přes ukrajinskou hranici. Studie se opírá o sérii fotografií, videozáznamů a satelitních snímků (kompletní studii v angličtině najdete zde).
Rusové nasazení techniky a vojáků kategoricky popírají, i když uznávají výskyt takzvaných „dobrovolníků“, kteří jdou v plné polní z vlastní iniciativy bojovat na Ukrajinu.
Podle Felgengauera má dekret za cíl „věznit nebo děsit“ ty, kteří by chtěli sdělovat informace o údajných ztrátách, které ruská armáda na Ukrajině utrpěla. „Nikdy jsem neviděl právní definici pojmu speciální operace,“ řekl AFP. „To znamená, že jako takové lze označit úplně všechno,“ dodal. „Ať vojáci umírají a jejich příbuzní mlčí. Ty, kteří nesouhlasí, strčíme do díry za špionáž,“ reagoval s ironií na svém blogu známý ruský opozičník Alexej Navalnyj.
Kreml posléze odmítl interpretaci, že změny v pravidlech o utajení souvisejí s konfliktem v Donbasu. „Ne, nesouvisí to s Ukrajinou,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Záporně také odpověděl na dotaz, zda se prezident chystá dát rozkaz k uskutečnění nějakých zvláštních operací: „Ne, nechystá se.“ Jde prý jen o zdokonalování předpisů o státním tajemství a o režim utajení, který by nejvíce vyhovoval státním zájmům.
Porušení svobody projevu
Dekret je podle novinářky Xenije Sobčakové „nemyslitelným porušením svobody projevu“ a „vytváří situaci, v níž se jakákoli novinářská investigace stává nezákonnou“.
Ruský a mezinárodní tisk, stejně jako aktivisté kritizující Kreml opakovaně informují o tajných pohřbech ruských vojáků, kteří na Ukrajině zahynuli. Zveřejněno bylo v médiích i několik rozhovorů bývalých vojáků a jejich rodin, o působení Rusů na Ukrajině se shromažďují informace také na sociálních sítích.
Rozsáhlou zprávu o ruské intervenci na Ukrajině a ztrátách ruských vojáků se také podle všeho chystal zveřejnit ruský opoziční politik Boris Němcov, který byl zastřelen v Moskvě koncem února na mostu nedaleko od Kremlu. Němcovovi přátelé a spolupracovníci podklady pro dokument shromáždili a před pár dny zveřejnili (více zde).
