Mezi pavilony výstaviště se ozývá různě silný bzukot, který nejčastěji vychází z nejnovějšího bezpilotního stroje BRUS, s nímž obratně manévrují přímo před zraky diváků technici z Vojenského technického ústavu (VTÚ).
Fotografie    |
Když se člověk vydá směrem, odkud zvuk přichází, může si všimnout i dvířek nevelkého přívěsného vozíku s nenápadnou nástavbou bez oken. Při bližším pohledu pak v útrobách objeví pár židlí a pult s počítačovými monitory a ovladači sloužícími k řízení dalšího podobného „bzučivce“ jiné značky, zatím odpočívajícího opodál. A tak je to prakticky po celé výstavní ploše.
Výrobců nebo dodavatelů různých součástí bezpilotních letounů je na letošním veletrhu obranných a bezpečnostních technologií IDET v Brně požehnaně. A když náhodou nemají skutečný stroj ve své expozici přímo vystavený, protože se primárně specializují na jinou techniku, určitě jej objevíte alespoň v propagačních materiálech firmy.
Po dalších dronech pokukuje armáda
Bohatou nabídku pečlivě sleduje ministerstvo obrany. Armáda totiž počítá, že v budoucnu bude bezpilotní stroje používat stále častěji. Především pro průzkum terénu nebo objektů.
„Drony mají mnoho výhod, ale jsou poměrně nákladné. Můžeme je využít především na území, které je již ovládáno ze vzduchu, a to k monitoringu nebo mapování terénu,“ konstatoval zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Baloun.
Připomněl, že bezpilotní stroje nejsou překvapivě ničím novým, protože myšlenka jejich využití v armádě se objevila už po druhé světové válce.
Čeští vojáci mají od roku 2009 ve výzbroji zatím pouze malé průzkumné bezpilotní letouny RQ-11 Raven izraelské výroby, které využívají na misi v Afghánistánu. Od počátku roku však testují větší a těžší stroje ScanEagle, které by měly pomáhat vojákům střežit největší koaliční základnu Bagrám v Afghánistánu. Deset dronů v hodnotě zhruba 200 milionů korun české armádě darovali Američani.
Bezpilotní letadla v ČeskuRozšířené označení dron se správně podle terminologie Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) má používat pouze pro vojenské účely. U civilních doporučuje úřad termín bezpilotní letadlo. Každý, kdo chce s „civilním dronem“ létat z jiných než sportovních a rekreačních důvodů, musí být v evidenci úřadu a získat povolení (více o systému povolení čtěte na stránkách ÚCL). Pro komerční účely je potom nutné povolení k letovým pracím. Letecký zákon však i tak zakazuje například létání nad lidmi a zástavbou, mimo vizuální dohled pilota, blízko letišť nebo výše než 300 metrů nad povrchem. Po dohodě s úřadem lze získat pro konkrétní případy výjimku. Celý klíčový předpis (nejdůležitější je Doplněk X leteckého předpisu L2) si můžete přečíst zde). |
Zatímco Raven vydrží ve vzduchu maximálně osmdesát minut a startuje se vyhozením z ruky, bezpilotní ScanEagle vážící přes dvacet kilogramů a s rozpětím přes tři metry startuje ze speciálního katapultu. S digitální kamerou a infračervenými přístroji vydrží ve vzduchu až 24 hodin. Obraz dokáže přenášet ve dne i v noci až ze vzdálenosti sta kilometrů.
Bezpilotní cvičiště bude v Brdech
Svůj dron na veletrhu IDET prezentuje například brněnské vědecké výzkumné centrum CEITEC. Tým jeho vědců z Ústavu automatizace a měřící techniky již tři roky vyvíjí speciální systém Cassandra. Tvoří jej pozemní roboti propojení s dronem, které kontroluje operátor pomocí speciální helmy.
Pozemní roboti mají za úkol zcela nezávisle mapovat terén. Plně automatický dron by je pak měl vystřídat za situace, kdy roboti narazí na překážku, kterou neumí zdolat.
Praktický „ostrý“ test už má naopak za sebou stroj BRUS z dílen Vojenského technického ústavu, který byl nasazen při pozorování místa výbuchů muničních skladů ve Vrběticích.
Právě výrobcům bezpilotních strojů, ale také samotným koncovým uživatelům chce pomoci ministerstvo obrany. Připravuje speciální výcvikový koridor, kde by jak státní složky, tak soukromé firmy mohly s drony cvičit. Polygon by mohl vzniknout v prostorách vojenského újezdu v Brdech, který od příštího roku přestane sloužit armádě a měl by být vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí.
