Návrh zákona by zajistil, že vláda převezme kontrolu nad veškerým územím amazonských deštných pralesů v Brazílii, uvádí server The Independent. Nově by byl zřízena tzv. Amazonská rada, která by zajišťovala ochranu životního prostředí v pralesech a regulovala by také ekonomicky zaměřené aktivity. Pokud by zákon prošel schvalovacím procesem, jakýkoli zájemce o podnikání na území deštných pralesů by od nově zřízené rady musel dostat speciální povolení a musel by státu odvádět i procenta z výnosů.
Za návrhem zákona stojí sociálně demokratický poslanec Sergio Zveiter. Podle něj je současná devastace deštného pralesa neakceptovatelná a jeho ochrana by měla být v národním zájmu Brazílie. “Mezinárodní lídři opakovaně trvají na tom, že Amazonie je nadnárodním teritoriem. To však vzbuzuje pochyby nad suverenitou Brazílie,“ argumentuje dále Zveiter
Kakaový král z Česka devastuje deštný prales v Peru. Útočí i na ekology |
Zákon by stát stavěl do výhodné pozice i v dalších věcech. Měl by například monopol na průzkum a těžbu minerálů v Amazonii, přístup k rostlinným, zvířecím i vodním zdrojům a ovládal by také veškerý import a export související s dotčeným územím. Amazonská rada by dohlížela na dlouhodobě udržitelnou těžbu a využívání všech dalších zdrojů.
Návrh však kritizují někteří politici, podle kterých do ochrany deštného pralesa přinese jen zbytečné množství byrokracie. Plánovaná legislativa se nelíbí ani ochráncům lidských práv. Podle nich zákon vznikal bez jakékoli konzultace se zástupci domorodých komunit.
16. srpna 2013 |
„Návrh zákona ignoruje mezinárodní závazky Brazílie, které slibovaly, že zástupci domorodých kmenů budou moci participovat na rozhodovacích procesech při využívání přírodních zdrojů. Ty se nacházejí na území, které tradičně obývají,“ vysvětluje Maira Irigaray z organizace Amazon Watch.
Návrh zákona však musí projít celou řadou schvalovacích procesů. Podle zákonodárců bude trvat mnoho měsíců, než případně bude moci vejít v platnost.
Nenávratná ztráta továrny na vzduch
Proč je vůbec ochrana deštných pralesů takový problém? Důvodů je celá řada. Kácením Země přichází o „továrnu na čistý vzduch“, což negativním způsobem ovlivňuje bilanci oxidu uhličitého. Tomu nepomáhá ani následné spalování velké části vytěženého dřeva. Dopad na globální oteplování je nezanedbatelný.
Kácení deštných pralesů se zpomalilo, tvrdí Brazílie. Ochránci nevěří |
Stejně závažným problémem však je i nabourání přirozených přírodních procesů. Odlesněním se téměř nenávratně poškodí přirozený koloběh vody a mikroklima daných oblastí, což má za následek extrémní výkyvy počasí v dané oblasti. Běžná tak jsou velká sucha a následné masivní záplavy. Ruku v ruce s narušením základních principů fungování ekosystému jde také vymírání živočišných druhů.
Při odlesnění se zužitkuje nejen vykácené dřevo, ale na vykácených plochách vznikají také gigantické farmy nebo plantáže. Podle statistik ochránců přírody je čtvrtina případů odlesnění motivováno samotnou těžbou dřeva. Desítky tisíc hektarů lesa pak jen v Jižní a Střední Americe zmizí kvůli farmám. Ty pak produkují hovězí maso, které je ve většině případů určeno na vývoz a běžně se objevuje v řetězcích rychlého občerstvení po celém světě.
