Výskyt tuberkulózy v Česku není ve srovnání s ostatními zeměmi nijak hrozivý, naopak patří k nejnižším na světě. Nemoc se přesto stále nedaří zcela vymýtit. Loni v tuzemsku onemocnělo 512 lidí. Nad republikovým průměrem, který je 4,9 nemocných na sto tisíc obyvatel, byl v roce 2014 i Olomoucký kraj. Výskyt TBC je tady 5,2 osob na sto tisíc obyvatel.
„Olomoucký kraj doposud vykazoval trvalý pokles výskytu tuberkulózy. I proto se dá čekat, že se počty nemocných stabilizují nebo někdy nepatrně zvednou. Nicméně tuberkulóza mezi námi je a bude a může postihnout každého,“ upozornil Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc a zároveň předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Lékaři zaznamenali meziroční nárůst nově diagnostikovaných pacientů v devíti krajích. Nejvíce ve Středočeském, Moravskoslezském, Pardubickém a Olomouckém kraji. Pokles byl ve čtyřech krajích - nejvýrazněji v Ústeckém. To, čeho přibývá, jsou i podezření na onemocnění TBC.
„Prokazatelně nám narůstá počet požadavků na vyšetření a stanovení případné tuberkulózy, ale přibývá i pozitivních výsledků,“ potvrdil šéf Ústavu mikrobiologie FN Olomouc a děkan olomoucké lékařské fakulty Milan Kolář.
Onemocnět může každý, někteří jsou v léčebně i rok
Tuberkulóza je nakažlivá nemoc, kterou vyvolává mykobakterie (Mycobacterium tuberculosis complex, zvaná Kochův bacil). Ta se přenáší vykašlávaným hlenem. Rizikovou skupinou jsou bezdomovci, narkomani, imigranti a lidé s oslabenou imunitou.
Onemocnět může každý, ale nejčastěji jsou to senioři a špatně živení lidé ze sociálně slabého prostředí. Tuberkulózní bacil přitom může v těle přežívat mnoho let, než se nemoc projeví. Proto je často těžké zjistit zdroj nákazy.
Léčba TBC je dlouhá. Každý musí strávit v léčebně podle vyhlášky nejméně dva měsíce. Při velkém rozsahu nákazy ale i půl až tři čtvrtě roku. Například na plicním oddělení Odborného léčebného ústavu v Pasece na Olomoucku zůstávají dlouho nejčastěji pacienti bez domova.
„Jsou to lidé, kteří nemají bydliště a ani nenavštěvovali žádného praktického lékaře. Když nemáme jistotu, že budou po propuštění z léčebny docházet na pravidelné kontroly do ambulance, necháme je řádně doléčit u nás. Jinak hrozí, že se nemoc vrátí. Některé tu proto máme až 12 měsíců,“ řekl přednosta léčebny Miloslav Kramář.
Česko je na úrovni západní Evropy, dlouhodobě čísla klesají
V poslední době se ale tuberkulóza objevuje i u zcela netypických pacientů - například u těch, jejichž imunita je oslabená kvůli léčbě jiného onemocnění.
„Pacienti po transplantacích, ti, co procházejí biologickou léčbou nemocí, jako jsou například Crohnova choroba, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a mnohé další, jsou ohroženi takzvanou latentní tuberkulózní infekcí. Tato forma TBC nemá typické projevy, na rentgenu nic neukazuje a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě,“ uvedla Martina Vašáková, primářka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze.
Jde o pacienty, kteří se už v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi TBC. Ty dosud v klidu „spaly“ v jejich těle. „Ve chvíli, kdy pacientům léky na jiné onemocnění podlomí imunitu, se tento bacil vzbudí a lidé pak nedokáží čelit vzniku TBC - jež pro ně může být smrtelné,“ dodala Vašáková.
Podle primáře pasecké léčebny Kramáře, který se léčbě TBC věnuje od roku 1973, ale není v souvislosti s tuberkulózou žádný důvod k panice.
„Čísla v dlouhodobých statistikách vypovídají o setrvalém poklesu výskytu této nemoci u nás. Výkyvy v posledních letech jsou jen takzvanou chybou malých čísel. Česká republika je dnes na úrovni západní Evropy. Mnohem hůř jsou na tom lidé v Bulharsku, Rumunsku a v zemích bývalého Sovětského svazu.“
