Americký prezident Barack Obama a kubánská hlava státu Raúl Castro spolu jednali přes hodinu a probrali řadu témat včetně lidských práv.
Na vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus však nedošlo. Na seznam se země dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC. Ministerstvo zahraničí USA tento týden doporučilo prezidentovi Kubu z listiny odstranit.
Castro ještě před jednáním americkému prezidentovi při krátkém setkání se stiskem ruky řekl, že je připraven diskutovat i o citlivých otázkách včetně lidských práv a svobody tisku. Upozornil ale také na to, že se země už dříve shodly na tom, že se spolu ne vždy budou shodovat. „Jsme ale připraveni učinit pokrok,“ dodal.
„Chceme se bavit o všem, ale musíme být trpěliví, velmi trpěliví,“ prohlásil těsně před jednáním Castro. Jeho země od poloviny prosince, kdy oba státníci po telefonickém jednání oznámili začátek nové éry ve vzájemných vztazích svých zemí, propustila desítky politických vězňů či zajatého Američana Alana Grosse, s dalšími vstřícnými kroky však dosud režim váhá.
USA na druhé straně uvolnily omezení na dovoz některého zboží z Kuby a propustily trio vězněných Kubánců.
„Studená válka skončila“
Obama na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že panamská schůzka by mohla být bodem obratu ve vztazích obou zemí a označil ji za „otevřenou a plodnou“. Zároveň však řekl, že mezi oběma státníky byly podstatné rozdíly v pohledu na zásadní společenské otázky. Castrovi prý dal najevo, že USA budou nadále usilovat o respektování lidských práv a svobody projevu v ostrovní zemi.
„Zjevně budou přetrvávat hluboké a podstatné rozdíly mezi vládami našich zemí,“ pronesl podle agentury Reuters Obama během schůzky. Obě země však podle něj bez ohledu na rozdílný přístup k některým otázkám mohou pracovat na zlepšení diplomatických a obchodních vztahů.
Šéf Bílého domu označil jednání za historický okamžik a poznamenal, že ve chvíli, kdy se na Kubě chopil moci bratr současného prezidenta Fidel Castro, tak ještě on sám nebyl na světě. Do té doby se přitom datuje počátek dlouholetého americko-kubánského nepřátelství.
„Studená válka skončila...Kuba už není hrozbou pro Spojené státy,“ prohlásil Obama.
Washington by rád co nejdříve získal možnost volného pohybu po Kubě pro své diplomaty, aby se mohli setkávat s řadovými Kubánci. Rovněž chce co nejrychlejší znovuotevření ambasády v Havaně, jehož chtěl původně dosáhnout již do panamského summitu.
Setkání bylo prvním formálním jednání hlav těchto států po 50 letech. Naposledy spolu na vysoké úrovni jednal viceprezident Richard Nixon a tehdejší premiér Fidel Castro v roce 1959.
Oba státníci spolu telefonicky hovořili již loni v prosinci a dohodli se na obnovení americko-kubánských diplomatických vztahů. Vůbec poprvé se osobně setkali v prosinci 2013 na pohřbu někdejšího jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. Na pátečním zahájení summitu v Panamě si potřásli rukama a krátce pohovořili. (více o setkání čtěte zde).
Sblížení s Kubou je obrat pro celý region
Při projevu před ostatními státníky Obama řekl, že sblížení Spojených států a Kuby je bodem obratu pro celý region. Mimo jiné také uvedl, že se těší na nové vztahy s Kubou, které nebudou v zajetí ideologie. Nemá prý zájem vést bitvy, které začaly dávno před tím, než se narodil. Obama v proslovu vyzval i další latinskoamerické státy, aby zlepšily úroveň dodržování lidských práv a demokracie ve svých zemích.
Castro následně kritizoval americkou politiku vůči Kubě během takzvané studené války. Obamu ale označil za „čestného člověka“, který za politiku USA té doby nemůže. Kubánský vůdce vyzval také k vyřešení problému amerického embarga vůči Kubě, které je prý pro obyvatele jeho země „hrozivější, než si kdokoli dokáže představit“.
Představitel Kuby se celoamerického summitu zúčastnil vůbec poprvé. Na začátku svého projevu Castro zažertoval, že bude mluvit déle než vyhrazených osm minut, protože mu organizátoři „dluží šest summitů“.
Americký prezident se na summitu dočkal i kritiky, a to od venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten ve svém sobotním proslovu nabídl Obamovi s olivovou ratolestí v ruce odpuštění za údajnou dlouholetou agresi USA vůči jeho zemi. Mezi USA a Venezuelou nejnověji doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil Venezuelu za ohrožení bezpečnosti Spojených států.
Obama si s Castrem potřásl rukou v pátek po příjezdu na summit v Panamě:
