Reportér venezuelské televize umístil videozáznam setkání obou politiků na internet. Je na něm vidět, jak si uvolněně uprostřed davu hostů několikrát stisknou ruku a krátce spolu hovoří. Setkání z bezprostřední blízkosti přihlížel generální tajemník OSN Pan Ki-mun a kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez.
Bílý dům uvedl, že setkání bylo neformální a že státníci nevedli žádný závažný rozhovor. Obama s Castrem podle CNN telefonicky hovořil již ve středu. Diskutovali postupný proces normalizace vztahů mezi zeměmi. „Dává to smysl, že dva lídři spolu komunikovali, než se sejdou v pátek a v sobotu,“ řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Ben Rhodes.
Ve čtvrtek spolu navíc jednali i ministři zahraničí John Kerry a Bruno Rodriguez. „Setkali jsme se na tři hodiny a jednání bylo konstruktivní,“ poslal agentuře AP Rodriguez.
Obama se má s Raúlem Castrem, s nímž se osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, ještě jednou sejít později v průběhu soboty. Pokud k setkání dojde, půjde o první formální jednání hlav těchto států po 50 letech. Naposledy spolu na vysoké úrovni jednal viceprezident Richard Nixon a tehdejší premiér Fidel Castro v roce 1959.
USA nadále stojí po boku disidentů
„Důvod, proč jsme zde, je, že prezident opravdu věří, že přístup, který byl zaměřen na úplnou izolaci, úplné odříznutí kubánského lidu od Spojených států amerických, selhal,“ uvedl Rhodes.
Vývoj vztahů USA a KubyNapjaté vztahy mezi Kubou a USA panují od roku 1959, kdy ostrov ovládli komunisté vedení Fidelem Castrem. O dva roky později přerušily země diplomatické styky, později pak USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. V létě 1963 zakázala americká vláda jakékoli finanční transakce s Kubou. Reagovala tak na přítomnost sovětských raket na karibském ostrově. Nařízením se také výrazně omezily cesty Američanů na Kubu, která pro ně dřív byla oblíbenou prázdninovou destinací. |
Kubánská delegace je vůbec poprvé na v pořadí sedmém celoamerickém summitu, který se bude zabývat řadou témat od podpory demokracie v regionu až po ochranu životního prostředí. Po slavnostním zahájení akce se pozvaní nejvyšší představitelé sešli k oficiální večeři (více o zahájení summitu čtěte zde).
Obama se setkal v pátek krátce před zahájením summitu s několika kubánskými disidenty, které ujistil, že USA stojí po jejich boku.
„Vzhledem k tomu, že Spojené státy zahajují novou kapitolu vztahů s Kubou, doufáme, že to vytvoří prostředí, ve kterém se zlepší život kubánského lidu,“ řekl americký prezident.
Zároveň dodal, že nejde o to, že by to prosazovaly USA, ale že by samotní Kubánci ze všech skupin obyvatelstva měli „díky svému talentu, vynalézavosti a tužbám“ spolu komunikovat a rozhodnout, jaká je nejlepší cesta k jejich prosperitě.
Kuba možná zmizí ze seznamu států podporujících terorismus
USA i Kuba vnímají summit jako další krok ke zlepšení vztahů. Podle některých pozorovatelů by Obama během summitu mohl oznámit vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus, o něž Havana velmi usiluje.
Ministr Zaorálek o politice dialogu"Chtěl bych přivítat ono podání ruky, které proběhlo v Panamě. Je to symbol politiky dialogu, který je třeba vést někdy i s těmi, kteří mají jiný názor na demokracii a lidská práva," řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Tam, kde embarga a mlčení nefungují, se velice vyplatí vracet se k politice dialogu," uvedl Zaorálek. Stejná politika není podle něj bez šance i vůči Íránu, nejen vůči Kubě. (kop) |
„V tomto procesu se zaměřujeme na fakta. Chceme se ujistit, že je to silný nástroj, jak izolovat státy, které podporují terorismus. Ty státy, které tam zařadíme, tak pro to máme silné důkazy, to je celé. Pokud se změnily skutečnosti, pak se změní i seznam,“ řekl Obama. Ministerstvo zahraničí doporučilo Kubu ze seznamu vyškrtnout.
Na seznam se Kuba dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). To, že se Kuba stále nachází na seznamu, je zásadní překážkou na cestě k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi a ke znovuotevření jejich ambasád.
Představa beztrestných intervencí minula, řekl Obama
Sdělovací prostředky také zaznamenaly výrok amerického prezidenta týkající se Latinské Ameriky, který pronesl rovněž před začátkem summitu: „Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč,“ prohlásil.
Připomněl tak období 20. století, kdy USA podporovaly vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly, jako například v roce 1989 v Panamě, kde svrhly režim generála Manuela Noriegy.
Na tuto událost upozornil v pátek venezuelský prezident Nicolás Maduro, když po příletu ihned navštívil památník obětí invaze USA do Panamy a prohlásil, že by k něčemu podobnému již nemělo dojít. Maduro po předchozích ostrých prohlášeních na adresu Washingtonu řekl, že by v Panamě mohlo dojít k obratu k lepšímu.
Mezi USA a Venezuelou doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil levicí ovládanou jihoamerickou zemi za ohrožení bezpečnosti Spojených států. Bílý dům tento týden prezidentův neobvykle tvrdý přístup mírnil.
Madura v pátek uvítaly v místě i protesty Venezuelanů žijících v panamské exilu, a to boucháním do hrnců. V Panamě žije velká komunita Venezuelanů, kteří uprchli před režimem Madurova předchůdce Huga Cháveze.
