Soud se zabýval minulostí hraběte Walderode. Zkoumal zásadní otázku - jestli vůbec splnil základní restituční podmínku. Tedy, zda se neprovinil proti Československé republice a nezapletl se s nacisty.
Právě toto dokazování mu nařídil odvolací soud. A soud se v úterý začal probírat desítkami dobových listin.
Soudce tři hodiny četl listiny. Namátkou protokol z protifašistického výboru z prosince 1945 či oddělení ministerstva vnitra Turnov z roku 1956. „Písemnosti nenasvědčují nacistické orientaci Karla des Fours. Nedokládají žádnou jeho proněmeckou ani protičeskou aktivitu,“ citoval soudce jednu z listin.
Před soudem zaznělo také rozhodnutí ministra vnitra Rumla z roku devadesát čtyři, který nevyhověl protestu žalobce proti udělení státního občanství hraběti Walderodemu.
Právě Rumlovo ministerstvo vrátilo hraběti po listopadovém převratu československé občanství. „Nebylo zjištěno, že by se proti českému národu nějak provinil,“ napsal bývalý ministr vnitra Ruml.
Rozhodnutí padne na konci června
Rozhodnutí padne na konci června, podle provedených důkazů to vypadá, že základní restituční podmínka je splněná. „Je to jen předběžný závěr. Nelze vyloučit, že budou navrženy další důkazy, které by to zpochybnily,“ nechce předjímat soudce Jaroslav Kneř.
Pokud jablonecký soud zjistí, že restituční podmínka je splněná, začne se zabývat jednotlivými parcelami.
Na celém Jablonecku jde o desítky pozemků. Například v katastru obce Koberovy leží tři. Cesta, bezvýznamný proužek u potoka, ale i plocha s hřištěm.
„Jaké jsou záměry dědičky, nevím, ale asi by muselo dojít k nějakému vyrovnání nebo náhradě, pokud bychom o ně někdy měli přijít. Hřiště nás stálo peníze,“ uvedl starosta Koberov Jindřich Kvapil.
Řadu pozemků nyní vlastní také Lesy ČR. „Ke sporům, které probíhají, nebudeme dávat žádné stanovisko. Musíme počkat na konec soudního sporu,“ nechtěla se vyjádřit mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Třeba v Železném Brodě se už dědička dříve vzdala restitučních nároků na pět pozemků a zůstanou městu. O další ale dál bojuje.
Na výsledek se čeká už čtvrt století
„K rozuzlení to spěje už pětadvacet let. Uvidíme, jak dlouho to ještě potrvá. Nicméně tohle bylo nejfundovanější jednání za dobu, co se tady v Jablonci kauza řeší,“ ocenil právní zástupce Johanny Kammerlanderové Roman Heyduk.
Po druhé světové válce přišel hrabě Karel des Fours Walderode jako občan německé národnosti o rodový majetek na základě Benešových dekretů. Vztahovaly se na osoby, jež se během války provinily proti zájmům Československé republiky.
Úřady v roce 1947 Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství znovu vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví o jeho spolupráci s nacisty za války.
