„Od pana premiéra bych se ráda dozvěděla to, jakým způsobem hodlá Česká republika zakročit v případu mých dětí. Co je možné udělat pro to, aby se mí synové dostali do ČR, a to buď do mé péče, nebo do péče mé sestry,“ řekla Eva Michaláková.
Premiér Bohuslav Sobotka se s ní setká v úterý dopoledne. „Premiér vyhověl Evě Michalákové, která jej osobním dopisem o setkání požádala, a úterní schůzka naváže na snahu Sobotkovy vlády případ odebraných synů norskými úřady intenzivně řešit,“ uvedl v písemném avízu Úřad vlády.
Podle Michalákové Česko na situaci, ve které se ocitla, zareagovalo pozdě. „Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí o případu věděl už od června 2011. Od té době se jeho ředitel Zdeněk Kapitán vyjadřoval v tom smyslu, že nemá ke konání v případu kompetence,“ uvedla matka dvou dětí.
„Případ nám skutečně nenáleží, ale snažíme se pomáhat,“ řekl iDNES.cz Kapitán s tím, že kompetentní je v případě sporů o děti v Norsku ministerstvo zahraničí, neboť úřad pro právní ochranu dětí v Norsku kvůli absenci vzájemných dohod a mezinárodních smluv nemá partnera, na kterého by se mohl obracet.
Michaláková v pondělí zopakovala, že zatím neví, kdy se setká se svými syny. Těm je nyní šest a devět let, téměř čtyři roky vyrůstají u norských pěstounů. Matka dětí zatím přesně neví ani to, kdy norský soud projedná její žalobu, kterou se domáhá, aby jí tamější úřady svěřily děti zpět do péče. „Soudní jednání by se mělo uskutečnit po Velikonocích,“ uvedla Michaláková. Stejně hovořila i její právnička Janne Fjelnsethová v rozhovoru pro iDNES.cz (rozhovor čtěte zde).
Novináři se Evy Michalákové také ptali, zda zveřejní veškeré dokumenty k jejímu případu. V minulosti norská ambasáda, ale i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová tvrdily, že matka dětí neříká vše (rozhovor s ministryní čtěte zde).
„Žádný problém s nahlížením do dokumentace nemám, na internetu ji ale nemohu zveřejnit. Obsahuje citlivé údaje mé rodiny a jde i o mé soukromí. Pokud to bude nutné pro to, abych vybojovala zpět své děti, tuto cenu zaplatím, ale musím také dbát na to, co říká norský úřad Barnevern, kterému se nelíbí, že celou věc publikuji,“ odpověděla Michaláková.
Děti byly matce odňaty neprávem, je přesvědčený Hašek
V pondělí odpoledne se Michaláková setkala s hokejovým brankářem Dominikem Haškem. Na začátku února se stal členem petičního výboru, jenž pořádá akce na její podporu. V petičním výboru je kromě Haška také právník Pavel Hasenkopf, advokátka Dora Boková a poslankyně Jitka Chalánková.
„Měl jsem možnost přečíst si celý spis a hovořil jsem se zástupci paní Michalákové. To, co jsem o celé věci slyšel, je hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl vystoupit na jejich podporu. Je potřeba, aby se mamince a jejím dětem dostalo jejich práv,“ řekl iDNES.cz Hašek.
Haškova kritikaPodle sportovce Norsko odnárodňuje české děti |
Podle Haška se ve spisu objevují informace o bití a zneužívání dětí rodiči (více o podezření ze zneužívání dětí rodiči čtěte zde). „Samozřejmě, že tam takové věci jsou. To, že někdo něco říká, ale ještě neznamená, že je to pravda a že maminka nemá vídat své děti. Podle mého názoru děti byly mamince odňaty neprávem,“ dodal Hašek.
Děti se odcizují, říká rodina
Setkání se sportovní legendou se účastnila také sestra Evy Michalákové Zuzana Sovková a jejich otec Jiří Pavelka. Oba při ní stojí a Sovková je připravena její děti vychovávat, pokud by úřady nesvolily, aby je mohla vychovávat přímo Michaláková.
„Celou tou problematikou žije od začátku jak moje rodina, tak náš táta. Česká republika se do ní konečně zapojila tak, aby konala, jak konat má,“ podotkla Sovková (rozhovor se Zuzanou Sovkovou čtěte zde).
„V první řadě jde o děti, které nejvíc trpí, protože od sebe žijí odděleně,“ upozornil Pavelka s tím, že on sám chlapce naposledy viděl v únoru 2013. „Dochází k odcizování jak mezi dětmi a rodiči, tak mezi dětmi samotnými,“ doplnila jej Eva Michaláková.
Podle ní má větší šanci u norských úřadů uspět její sestra Zuzana Sovková. Až se děti dostanou zpět do Česka, Michaláková se chce obrátit na tuzemské úřady, aby jí děti svěřily. „To je snazší cesta,“ domnívá se.
Eva Michaláková přiletěla do Česka několik dnů. Kromě toho, že část času chce věnovat své rodině, čekají ji také jednání s právníky. Proto s ní z Norska přiletěly její dvě právní zástupkyně Janne Fjelnsethová a Venil Thiisová. V Česku budou společně s českými právními zástupci mimo jiné jednat se zástupci Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Policie podezření nevyšetřovala, rozhodly posudky psychologů
Eva Michaláková o své dva syny přišla v roce 2011, od té doby vyrůstají v norských pěstounských rodinách. Matka dětí se proti rozhodnutí úřadů bránila, u norských soudů ale neuspěla stejně jako u Evropského soudu pro lidská práva (více zde).
Loni Michaláková využila jednu z posledních právních možností a podala u norského soudu žalobu. Domáhá se jí, aby norské úřady přehodnotily své rozhodnutí o odebrání chlapců. Soudu ale bude muset dokázat, že u ní nastaly takové změny v životě, které ji posunuly zcela jinam, než kde byla v době, kdy syny vychovávala.
Odebrání z rodiny přišlo poté, kdy školka, kam chlapci chodili, oznámila u staršího z nich podezření ze sexuálního zneužívání. Norská policie ale odložila trestní oznámení, která se týkala údajného zneužívání. Přesto tamější sociální služba děti už rodině nevrátila. Klíčovou roli hrály posudky psychologů, kteří pracují pro úřad pro ochranu dětí Barnevern. Psychologové v nich uvedli, že nedoporučují návrat dětí matce, protože děti byly vystaveny emočnímu a fyzickému selhání péče ze strany rodičů. O rodičích konstatovali, že nejsou dostatečně citově angažováni ve vztahu k dětem (více o klíčových posudcích čtěte zde).
