V kauze zpětného vyplacení platů přitom nejde o málo. „Rizika, která jsou pro státní rozpočet, se pohybují v rozsahu 1,7 až 5 miliard korun, podle toho jak se interpretuje rozhodnutí soudu,“ řekl Sobotka ještě před poradou na Úřadu vlády. Podle náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta by to stálo 2,5 miliardy korun, kdyby musel stát doplatit plat soudcům zpětně za tři roky.
Problém se odvíjí od roku 2011, kdy se o více peněz začala u soudu brát soudkyně z Okresního soudu Brno-venkov. A Nejvyšší soud se přiklonil k tomu, že jí neměl být krácen plat.
„Budeme postupovat tak, abychom co nejvíce ochránili zdroje daňových poplatníků,“ řekl premiér po poradě s několika ministry na Úřadu vlády. Sama vláda přitom k Ústavnímu soudu jít nemůže. Jde o to, že by se na něj měl obrátit šéf Okresního soudu Brno-venkov, s nímž se soudkyně soudila o plat. Ministryně spravedlnosti Helena Válková poznamenala, že nemůže rozhodnutí předsedy okresního soudu předjímat, ale v zájmu péče řádného hospodáře je podle Válkové na místě na něj apelovat, aby všechny právní prostředky využil.
Nedá se nic dělat, soudci i politici dostanou přidáno, uznal premiér
Na tom, že soudcům i politikům platy letos vyskočí nahoru, se už ale podle Sobotky nic nezmění. „Pokud jde o rok 2015 a rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak pro futuro nemáme jinou možnost z pohledu respektování principů právního státu než toto rozhodnutí Nejvyššího soudu respektovat,“ řekl premiér.
V případě soudce okresního soudu s menší než pětiletou praxí a s nejnižším soudcovským platem, bude jeho příjem nově činit 66 700 korun hrubého měsíčně (místo dosavadních 62 500 korun). Nejvyšší plat soudce v obecném soudnictví vzroste na 139 400 korun (ze současných 130 700 korun). To se týká soudců Vrchního soudu s delší než třicetiletou praxí.
Podle verdiktu Nejvyššího soudu stát totiž platy soudců, ale i politiků počítal špatně. Vycházel z průměrného platu v nepodnikatelské sféře, jak je to napsáno i v zákoně, ale podle soudu se má vycházet z jiné částky, která mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky.
Nová výše platů podle Nejvyššího souduSoudce okresního soudu s nižší než pětiletou praxí Soudce Vrchního soudu s praxí delší než třicet let Poslanec, senátor Ministr Prezident |
Číslo, z něhož stát vycházel, totiž zahrnuje i zkrácené úvazky, což celkový průměr stlačuje níž. Například pro letošní rok by se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu mělo vycházet z průměrné částky 25 251 korun, nikoli ze sumy 23 674 korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu upozornila, že stát počítá platy soudců, státních zástupců i politiků s ohledem na text zákona již od roku 2002 a že to řadu let nikdo nezpochybnil.
Jak si mají podle soudu polepšit politici
Podle stejného zákona jako soudcům se počítají platy i politikům, ale těch je výrazně méně.
Nová platová základna, od níž se odvíjejí platy v případě politiků vzroste o zhruba tři a půl tisíce korun měsíčně. Nejnižší měsíční plat poslance či senátora tak vzroste o 5 700 Kč hrubého měsíčně.
Základní měsíční plat poslance a senátora tedy poskočí z 57 600 korun na 61 400 korun. K tomu ale politici dostávají náhrady, jejichž výše je závislá na vzdálenosti jejich bydliště či poslanecké kanceláře od pražského sídla Sněmovny. Náhrady vzrostou ze současných 30 000 až 40 600 korun na 31 900 až 43 200 korun měsíčně. Ministři si podle verdiktu Nejvyššího soudu polepší o 8 400 korun, premiér o 11 600 korun a prezident o 24 700 korun hrubého měsíčně, včetně náhrad.
