Ve čtvrtém návrhu už Válková (ANO) nepočítá jen s tím, že by náramky hlídaly lidi odsouzené do domácího vězení, ale i obviněné, kteří by jinak museli do vazby.„Výběrové řízení na náramky by mělo proběhnout v prvním pololetí roku 2015, a pokud se nám všechno podaří podle plánu, tak budou vysoutěžené do konce roku,“ řekla MF DNES Válková.
V Česku si odpykává podle loňských statistik domácí vězení 79 lidí, protože soudci se ho bez náramků zdráhají ukládat a raději posílají odsouzené za mříže. Ve vazbě je nyní podle mluvčí Vězeňské služby Hany Löffelmannové 2 103 obviněných. Z toho 304 lidí je ve vazbě kvůli obavě z jejich útěku a 794 lidí proto, aby nepokračovali v trestné činnosti. Většina zbývajících je tam z více důvodů.
„To, co zatím v legislativě není, je náhrada vazby u obviněných, u kterých hrozí, že se jinak budou skrývat, nebo dokonce uprchnou, takzvaná útěková vazba. V řadě případů by se dala nahradit právě elektronickými náramky,“ dodala Válková. Ministryně chce svým krokem ušetřit a ulevit plným věznicím.
Náramek není pro vrahy
Náramek však nemůže suplovat vazbu u lidí, kteří se ocitli za mřížemi, aby neovlivňovali svědky. Takzvaná „koluzní vazba“ však trvá obvykle jen první tři měsíce, než policie stihne svědky vyslechnout. Obviněné ze závažných zločinů, jako vražd, by soudci určitě také nechávali ve vězení. Podle odhadu Vězeňské služby by však jen pět až deset procent lidí ve vazbě mohlo dostat náramky. „Přeplněnost věznic by to výrazně nevyřešilo,“ myslí si Löffelmannová.
A jak takový náramek funguje? Vypadá trochu jako plastové hodinky. Člověk ho může nosit na ruce nebo na noze. Za použití hrubé síly by si ho odsouzený mohl sundat, ale náramek okamžitě vyšle signál na základnu, že s ním někdo nepovoleně manipuluje. Existují dvě základní technologie - rádiové vysílání a GPS. Ta první je jednodušší a pozná, jestli vězeň odešel z domova a vzdálil se od přijímače signálu. Systém GPS umožňuje sledovat jeho pohyb nepřetržitě.
„Nastaví se čas a místo, kde se odsouzený má zdržovat. Když tam nebude, tak zařízení vyšle signál. Náš pracovník mu zavolá a zjistí, zda to není jen planý poplach,“ popisuje ředitelka probační a mediační služby Jitka Čádová. Pokud se vězeň nehlásí, dispečer probační služby zavolá policii. Vybraných 43 českých domácích vězňů už náramky testovalo v roce 2012. Jeden den monitorování tehdy přišel na 165 korun, zatímco jednodenní pobyt ve vězení vyjde až na 800 korun.
Žalobci nápad vítají
Zavedení náramků vítají i žalobci (kteří mají obvykle strach, aby obviněný neutekl) a soudci. „Monitorovací náramky bude zcela jistě možné využít i pro účely vazebního řízení. Náramek by umožnil snazší kontrolu,“ míní prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.
Podobně se vyjádřili i vrchní žalobce Ivo Ištvan a předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „Vše, co může nahradit vazbu, je vítané, ale vždy se bude rozhodovat podle konkrétního případu,“ uvedl Ištvan. Vávra také podotkl, že u vazebně stíhaných lidí jde hlavně o to, aby soudy věděly, kde se zdržují. „Čím dokonalejší bude sledování, tím horší to bude trest,“ míní Vávra.
Zakázku na náramky už ministerstvo v minulosti třikrát vypsalo a třikrát zastavilo. Jednou kvůli předražení, podruhé kvůli amnestii, protože se vyprázdnily věznice, potřetí ji zastavila ministryně Válková kvůli konfliktu se svým náměstkem.
V domácím vězení s náramkem na kotníku
