Nová klinika je společným projektem Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK). Vizi jejího budoucího fungování ve čtvrtek představili děkan fakulty Aleksi Šedo a přednosta neuroonkologické kliniky ÚVN Vladimír Beneš.
„Péče o pacienty se zhoubným nádorem mozku strádá tím, že jsou do jisté míry opomíjeni, protože nepatří mezi typické klienty komplexních onkologických center. První krok péče o ně zpravidla provedou neurochirurgové, další péče se ale odvíjí různým posouváním po spádových pracovištích, takže některé léčebné kroky se zdržují. Péči je proto třeba dát lepší systém,“ popsal Šedo.
Děkan 1. L F UK Aleksi Šedo
Nádory mozku už v ÚVN operují. Jenže na ozařování či chemoterapii pacienti musí jinam. Většinou do komplexního onkologického centra, které je nejblíž jejich bydlišti. A právě objíždění několika pracovišť by nová klinika vyřešila. Pro lékaře je důležité také spojení medicíny s vědou.
„Je to svým způsobem jako s automobily. Pokud máte mercedes, půjdete do značkového servisu. A tam by vám třeba opravili motor, ale s pneumatikami už by vás poslali jinam a s kapotou také do jiného servisu. To znamená, že oprava bude dražší a nebude ani tak dobrá,“ doplnil Beneš. „Pokud se k ozařování, které má začít do tří nebo čtyř týdnů, dostane pacient za tři nebo čtyři měsíce, což je vlastně třeba i polovina zbytku jeho života, léčba už nebude efektivní,“ upozornil přední neurochirurg.
Klinika už stojí, potřebuje ale nový ozařovací přístroj
Vznik nové kliniky v praxi neznamená stavbu či přístavbu nové budovy, ale přístrojové dovybavení a personální posílení stávající Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky na ÚVN. Ta už před časem prošla restrukturalizací a stala se společným pracovištěm 1. LF UK a ÚVN.
Přednosta Vladimír Beneš
„Toto pracoviště nyní postupně vytváří podmínky, aby se stalo prvním faktickým centrem v Česku, které se bude o onkologické pacienty starat na jednom místě chirurgicky, ozařováním a cytostatickou léčbou,“ podotkl Šedo. „Pacient bude mít svůj tým, který o něj bude pečovat. Tento tým zároveň bude mít perfektní informace o pacientovi a bude provázaný s výzkumem,“ doplnil Šedo.
Kdy by mohla klinika začít fungovat takto široce, zatím není jasné. Záleží na tom, jak rychle se podaří sehnat peníze na důležitý přístroj, a také, zda budou zdravotní pojišťovny ochotné s ní nasmlouvat výkony.
Nová klinika by potřebovala například lineární akcelerátor, což je ozařovací přístroj s obdobnými funkcemi jako gama nůž - lékaři s jeho pomocí nádor odstraní a zároveň místo ozáří. O jeho nákupu by se mělo rozhodnout ještě letos.
Klinika by potřebovala také posílit o fyzika, onkology, radioterapeuty a další odborné profese.
Pacientům péče v jednom místě nechybí, uvádí konkurence
Iniciativu kritizují konkurenční pracoviště s tím, že komplexní léčba je zajištěna pro pacienty už nyní.
„Zajištění komplexní péče o nemocné s mozkovými nádory je nepochybně správná iniciativa, je však nutné zmínit, že naše oddělení, a několik dalších pracovišť v ČR, tuto péči zajišťuje již řadu let v rozsahu a komplexitě ne menší než střešovické pracoviště,“ uvedl Jan Klener, primář Neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
„Poskytujeme kompletní operační servis, můžeme nabídnout léčbu chemoterapií a provádíme i některé experimentální metody. Stejně jako takzvaná neuroonkologická klinika posíláme nemocné k radioterapii mimo nemocnici, v našem případě však většinu nemocných na pouhých sto metrů vzdálené pracoviště Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Disponujeme navíc Leksellovým gama nožem, který je jednou ze základních léčebných metod u mozkových metastáz, jež jsou vůbec nejčastějšími mozkovými nádory,“ popsal Klener.
Diagnóza a pak jen měsíce života
Nádory mozku patří mezi nevyléčitelná onkologická onemocnění s velmi rychlým průběhem, jenž se nedaří medicínsky zvrátit. Například u nádorů zvaných glioblastomy se pacienti dožívají od diagnózy měsíce. „I při nejlepší možné péči pacient přežívá v průměru 12 až 14 měsíců,“ podotýká Beneš. Roli přitom nehraje to, zda má pacient nádor o velikosti například pět milimetrů, nebo pět centimetrů.
Nádory mozku lékaři v Česku diagnostikují ročně asi u 600 lidí. Z nich 100 až 120 projde právě klinikou v ÚVN. Zhruba ve třetině případů všech zhoubných nádorů jde o gliomy, které vznikají z podpůrného systému nervových buněk mozku. „To je nejsmrtelnější onemocnění a jediným onemocněním, se kterým je lze srovnat, je neléčitelný karcinom slinivky břišní,“ upozornil Beneš.
