Jára, Tonda a Leontýnka bydlí v bytě číslo 2 ve štěrboholském Klokánku, tedy v domě s dvanácti byty pro 48 dětí. Jára přišel do zařízení pro děti v nouzi loni v březnu, tehdy ještě nedokázal udržet hlavu. Nyní už se pomalu učí s pečovatelkou chodit.
Od 1. ledna však začnou pro Klokánky platit nová pravidla. Podle novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí se budou moci jednotlivá zařízení starat maximálně o dvacet osm dětí (více čtěte zde).
Přizpůsobit se musí i Klokánek v pražských Štěrboholích a některé z dvanácti bytů by tak měly zůstat prázdné. Místo toho nově příchozí děti čeká opravdu individuální péče, protože v jednom bytě už nebudou tři až čtyři, jako je tomu teď, ale jedna pečovatelka bude mít na starost jedno až dvě děti. Ve čtyřpokojovém prostorném bytě.
Fond ohrožených dětí, který Klokánky spravuje, zatím nechce propouštět pečovatelky ani rušit byty v jednotlivých zařízeních, bylo by to pro něj totiž likvidační. „Celkově by fond musel propustit asi šedesát zaměstnanců. S odstupným by nás to stálo sedm milionů, to by nás úplně zničilo,“ říká jeho předsedkyně Marie Vodičková.
Pro děti, které jsou v Klokánku nyní, se počátkem ledna nic nemění. Zůstávají tam, kde jsou. Snížení kapacity se bude uplatňovat až na nově příchozí. Vodičková i ředitel Klokánku ve Štěrboholích Jan Vaněk doufají, že se jim podaří prosadit změnu zákona, který je podle nich špatný.
Ministerstvo si trvá na svém
Ministerstvo práce a sociálních věcí však na kapacitním limitu dvaceti osmi dětí trvá a není změnám nakloněno. Úředníky neobměkčil ani fakt, že je ve štěrboholském zařízení 48 míst. Tvrdí, že se děti do zařízení obvykle dostávají ve špatném psychickém stavu a potřebují klid. Klokánky nepodpořily ani kraje, které uvedly, že větší kapacitu těchto zařízení nepotřebují, protože mají míst dost.
Ministerští úředníci navíc Fondu ohrožených dětí vyčítají, že pro splnění zákonných podmínek zatím nic neudělal, vždy spoléhal na výjimku, kterou měl od roku 2013, a stejně se chová i teď. Vaněk doufá, že se jim podaří prosadit změnu zákona a do té doby se „nějak udrží“ i přesto, že mají milionové dluhy.
Kolik dostávají na dítě
|
Změnu zákona už řešil sněmovní sociální výbor i stálá komise pro rodinu a poslanci se shodli na tom, že podmínky pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc včetně Klokánků opravdu nejsou ideální.
Dětem se musí „držet místo“, za což stát nezaplatí
Problém vidí hlavně v takzvaných dlouhodobých propustkách, které jsou už nyní pro tato zařízení likvidační. Pokud totiž sociální pracovnice uzná, že se dítě už může vrátit do rodiny nebo jít do náhradní rodinné péče, z Klokánku ho propustí. Zařízení mu však musí držet místo, kdyby se muselo náhle vrátit, a to až do doby, než soud úředně rozhodne o přemístění. Místo dětí, které v Klokánku stejně nejsou, nemůže zařízení přijmout jiné dítě. Za „držení místa“ však nedostávají žádné peníze.
„Stalo se nám, že z těch čtyřiceti osmi dětí bylo devatenáct na dlouhodobých propustkách. Kdybychom mohli mít kapacitu 28 dětí, tak bychom z peněz za devět dětí nebyli schopni zaplatit provoz třeba ani sedmi bytů,“ namítá Vaněk a tím vysvětluje, čeho se v Klokáncích nejvíc bojí. Že z peněz, které dostanou, nebudou schopni provoz těchto zařízení financovat. To se stává i nyní bez omezení ubytovací kapacity.
„Zrovna dneska přišlo rozhodnutí, že nám nezaplatí za čtyři děti, které k nám přidělil soud. Jak je možné, že je k nám nejdříve přidělí a po dvou měsících se rozhodne, že jsou nadpočetné, tak nám za ně peníze nenáleží?“ zlobí se Vodičková.
