Finanční podpora má pomoci Kyjevu zvládnout klíčové reformy. „Jsme odhodláni pomoci urychlit reformy a zvýšit svou podporu, aby Ukrajina mohla lépe zajistit svou vlastní bezpečnost,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Jak dodal, členské státy proto souhlasily s otevřením čtyř svěřeneckých fondů, které Ukrajině pomohou financovat v ozbrojených silách modernizaci logistiky, kybernetickou obranu, velení, řízení a zdravotnickou službu. Další finance pak půjdou na podporu zraněných ukrajinských vojáků.
Miliony UkrajiněDalší miliony eur má Ukrajina dostat v rámci zvláštního programu NATO pro vědu. Aliance na jaře kvůli anexi Krymu přerušila veškerou spolupráci s Ruskem, včetně vědy, a nevyčerpané finance nyní přerozdělí Ukrajině. Letos jde o 2,2 milionu eur. Do roku 2014 to má být až 10 milionů. Z programu je financováno 15 projektů na Ukrajině z mnoha oblastí. Od výzkumu nanotechnologií, přes bezpilotní letouny až po konstrukci speciálních čidel na odhalování radiačních, chemických a biologických látek. |
Jeden z fondů, který má na starosti reformu logistiky, povede Česká republika. Společně s Nizozemskem a Polskem jsou takzvanými vedoucími zeměmi.
Během dvou let by fond měl ukrajinské armádě pomoci zlepšit celý logistický systém podle standardů NATO včetně sledování a doplňování vojenských zásob a vybavení.
Osmadvacítka v Bruselu zároveň odsoudila Rusko za dodávky zbraní promoskevským separatistům na východě Ukrajiny. „Důrazně odsuzujeme pokračující ruskou záměrnou destabilizaci východní Ukrajiny, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ uvádí se ve společném prohlášení ministrů.
Šéf americké diplomacie John Kerry podotkl, že Západ se opakovaně snažil o vyřešení konfliktu a napravení vztahů s Ruskem, „ale Moskva neprojevila žádný zájem“.
Proto podle jeho slov Evropská unie a Spojené státy neměly jinou možnost, než uvalit na Rusko tvrdé ekonomické sankce. Kerry obvinil Rusko, že dál podporuje proruské povstalce, dodává jim těžkou vojenskou techniku a ruští vojáci působí přímo v jejich řadách.
„Rusko musí využít svého vlivu na separatisty, aby zastavili své útoky a dodržovali příměří,“ vyzvali ministři zahraničí ve svém prohlášení.
Síly velmi rychlé reakce se rýsují
Už příští rok by měla mít Aliance k dispozici část s budovaných sil velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných okamžitě přispěchat na pomoc některé členské zemi v případě ohrožení.
Na jejich vybudování se spojenci dohodli během zářijového summitu NATO ve Walesu v reakci na ruskou anexi Krymu a ruské chování v ukrajinské krizi. Nyní jednotky nabírají konkrétnější obrysy.
Pro příští rok Aliance plánuje zatím zvýšit připravenost části už existujících sil NRF (NATO Response Force). Celkem asi čtyři tisícovky vojáků mají být připraveny zasáhnout kdekoliv na území členských států. Velkou část budou tvořit vojáci z Německa, Nizozemska a Norska.
Podílet se ale bude i Česko, které chce do prozatímních sil velmi rychlé reakce vyčlenit 150 vojáků. V Bruselu to potvrdil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Podle schváleného plánu zahraničních operací vyčleňuje Česko příští rok pro NRF až 1 500 vojáků. Zmiňovaných 150 vojáků patří do této skupiny. O případném vyslání jednotek do konkrétní operace bude rozhodovat vláda, která pak neprodleně informuje obě komory parlamentu.
Samotné „hrotové“ uskupení má ale vzniknout až od roku 2016. O jeho přesné podobě a složení by měli rozhodnout ministři členských zemí Aliance v únoru.
