Původně mělo 9 800 americký vojáků na konci letošního roku zůstat v Afghánistánu jen kvůli výcviku tamějších vojáků a zadržení zbylých příslušníků al-Káidy. Nové nařízení Obamy jim umožní i přímé zapojení do boje proti Talibanu a jiným militantním organizacím, které ohrozí americké jednotky či afghánskou vládu.
V květnu přitom Bílý dům oznámil, že v roce 2015 se americká armáda v Afghánistánu nezapojí do přímého boje. Podle dobře obeznámených zdrojů listu The New York Times ke změně postoje Obamy vedla dlouhá debata. Pentagon žádal, aby americké jednotky byly schopné reagovat v případě zpravodajských informací o možném útoku. O rozšíření americké mise podle deníku usilovaly i afghánští generálové.
Podle listu diskuzi rozvířil kolaps iráckých bezpečnostních sil, které čelí postupu teroristické organizace Islámský stát. Tato skupina během léta obsadila velkou část nejen Iráku, ale i Sýrie a z domovů před ní utekly statisíce civilistů. Další faktor, který umožnil rozšíření americké mise, je nový afghánský prezident Ašraf Ghaní, který na rozdíl od svého předchůdce Hamída Karzáího podporuje setrvání Američanů v zemi.
Prezident Obama nyní pod tlakem generálů umožnil, aby americké letecké údery podpořily v příštím roce afghánskou armádu a příležitostně, aby i pozemní jednotky pomohly afghánským v operacích proti Talibanu.
Činitelé Bílého domu na dotaz amerického listu uvedli, že bojová mise armády v Afghánistánu koncem roku skončí, jak Obama v květnu slíbil. „Bezpečnost našich vojáků je prezidentova hlavní priorita a naše ozbrojené síly se budou dál zúčastňovat operací na svou obranu a na podporu afghánských bezpečnostních sil,“ uvedl zdroj z Bílého domu.
V Afghánistánu mimo amerických vojáků bude v příštím roce působit přibližně 4 tisíce vojáků z dalších členských státu NATO. Z České republiky by tam mělo pomáhat 310 vojáků (více zde). V příštích několika týdnech Pentagon s velitelstvím NATO bude řešit detaily operace mise Resolute Support (Rozhodná podpora).
