O pokročilé fázi nejnovější čínské aktivity, o níž jsme už před časem informovali zde, referoval odborný portál Jane’s, který se podrobně věnuje armádním a zpravodajským tématům.
Podle satelitních snímků Číňané využili mělčinu zvanou Ohnivý kříž a zvyšují úroveň terénu tak, že budoucí ostrov už dostal kontury pevniny nejméně tři kilometry dlouhé a až tři sta metrů široké. To je dostatečné pro vybudování letiště, na němž budou moci přistávat i větší letadla (pro srovnání, dráha na americké letecké základně na atolu Diego Garcia v Indickém oceánu je dlouhá zhruba 3,5 kilometru).
Kromě přípravy terénu na stavbu letiště Číňané také nasadili bagry k budování přístavu ve východní části ostrova. „Zdá se, že bude schopný obsloužit i velké válečné lodě,“ poznamenal Jane’s. Dosud jedinou obyvatelnou oblastí budoucího ostrova byla betonová plošina s molem, kterou postavilo čínské námořnictvo a umístilo na ni posádku s protileteckými zbraněmi a obranou proti žabím mužům.
Číňané přitom svou aktivitou vlastně umazávají nevýhodu oproti ostatním zemím, které si nárokují Spratlyho ostrovy: dosud na žádném zdejším ostrůvku neměli letiště. Oproti tomu tchajwanská letadla mohou přistávat a odlétat z ostrova Taiping (kde Tchajwan udržuje vojenskou posádku), filipínská z Pasagy, malajsijská ze Swallow Reef a vietnamská ze Southwest Cay.
Pro Čínu je to už čtvrtý podobný projekt v oblasti Spratlyho ostrovů. Žádný z těch předcházejících ovšem nebyl ani zdaleka tak velký, aby umožňoval stavbu velkého letiště.
Vzhledem k vojenské převaze, kterou Čína má nad ostatními státy nárokujícími si ostrůvky s okolím bohatým na ryby a nerostné bohatství, vypadá podle Jane’s stavba ostrůvku s letištěm a přístavem buď jako vzkaz, aby se ostatní nároků na Spratlyho ostrovy vzdali, nebo aby alespoň museli akceptovat silnější vyjednávací pozici Číny.
Spojené státy vyzývají Peking ke zdržení od „provokativních aktivit v Jihočínském moři“, Čína si ale z varovných slov z Washingtonu nic nedělá.
Nároky Číny a ostatních zemí v Jihočínském moři
