Psalo se 20. března 2003, když prezident George W. Bush oznámil zahájení invaze vojsk USA, Velké Británie a jejich spojenců do Iráku. Předcházela tomu vleklá kampaň o údajném držení zbraní hromadného ničení iráckým režimem. Toho rána šéf Bílého domu poslal svému otci ručně psaný dopis, v němž mu počátek tažení proti Saddámu Husajnovi oznámil.
Zasvěcenějšího adresáta než svého otce by tehdy jen stěží hledal. Byl to totiž on, kdo o dvanáct let dříve proti iráckému vůdci vytáhl jako první. „Děláš správnou věc,“ napsal mu tehdy otec v odpovědi. Americký exprezident na osudné události vzpomíná v biografii svého otce George H. W. Bushe, která se v prodeji objeví v úterý. Úryvky z ní citoval britský deník The Times.
Navzdory tomu, že z četných vzpomínek Bushe mladšího na osudné události v Iráku roku 2003 vyplývá, že s otcem coby tehdejší hlava Bílého domu opakovaně dění probíral, odmítá, že by pouze „dotahoval nedodělanou práci“ po svém rodiči. „Nesnažil jsem se dokončit, co můj otec začal,“ namítá v knize příznačně pojmenované „41: Portrét mého otce“. Podle něj to byl irácký prezident Saddám Husajn, kdo zvolil válku. „Nikdy jsem se neptal táty, co bych měl dělat,“ brání se.
Nemáš jinou možnost, řekl Bush starší synovi před invazí
Jedním dechem ovšem Bush mladší v knize odhaluje světu rozhovor, který s otcem vedl o Vánocích roku 2002 v prezidentském venkovském sídle Camp David. Otec jej tehdy ujišťoval, že za jistých okolností není jiné cesty než války. „Víš, jak drsná je válka, synu, a musíš udělat všechno, co můžeš, aby ses jí vyhnul. Pokud ale není v lidských silách to splnit, nemáš jinou možnost,“ píše v biografii.
Bush mladší v knize také přiznává, že následoval příklad svého otce, když se před invazí do Iráku obrátil na mezinárodní společenství, aby akci oficiálně posvětilo rezolucí. Inspiroval se prý také jeho ostrou rétorikou, když jako hlava Spojených států v září 2001 vyhlašoval válku terorismu. Rázná slova si vypůjčil z vystoupení, kterým George H. W. Bush odsoudil invazi Husajna do Kuvajtu v roce 1990.
Jedenáct let od osudných událostí Bush mladší nicméně přiznává, že realita byla jiná, než si představoval. Přesto svého rozhodnutí nelituje. Řekl to v nedávném rozhovoru pro stanici CBS. „Myslím si, že to bylo správné rozhodnutí,“ prohlásil. Poznamenal, že ho pouze mrzí nynější vzestup Islámského státu v Iráku a Sýrii. Ten podle něj představuje ještě větší hrozbu než al-Káida. Radikály je podle něj třeba porazit.
O postupu své administrativy i administrativy svého otce nemá Bush junior nejmenších pochyb. „Irácký lid, Spojené státy i celý svět se mají lépe, když není Saddám Husajn u moci,“ píše v knize. „Věřím, že rozhodnutí, které můj táta udělal v roce 1991, bylo správné, a věřím, že totéž je pravdou i v případě rozhodnutí, které jsem udělal já o tucet let později“.
Dokázal toho víc než jiní za dvě období, velebí Bush otce
Se svým otcem se americký exprezident nicméně neradil zdaleka jen v otázce případného tažení v Iráku. V biografii připouští, že jeho názor měl nesporný vliv i na další klíčová rozhodnutí z doby, kdy šéfoval Bílému domu. S otcem podle svých slov probíral mimo jiné dosazení Dicka Cheneyho na post viceprezidenta, stejně tak jako o pět let později třeba odvolání Donalda Rumsfelda z čela ministerstva obrany.
Otci podle svých slov Bush mladší vděčí i za kariéru v politice. Nebýt toho, že v roce 1993 neobhájil mandát v klání s Billem Clintonem, nikdy by prý neusiloval o post guvernéra Texasu a nevstoupil do politiky. Navzdory tomu, že jeho otce si Američané podruhé do Bílého domu nezvolili, o jeho kvalitách nepochybuje. Prohlašuje, že toho za jediné volební období dokázal víc než mnozí jiní prezidenti za dvě.
