Český historik Toman Brod, narozený 18. ledna 1929, se jako židovský chlapec z Prahy nejprve dostal do koncentráku v Terezíně. Při přednášce, na kterou ho pozvali členové společnosti B. E. Z.va Nejdek, vzpomínal také na svůj transport z Terezína do Osvětimi.
Toman BrodNarodil se 18. ledna 1929 v židovské rodině. V červenci 1942 byl se starším bratrem a maminkou deportován do Terezína. V prosinci 1943 byli všichni tři zařazeni do transportu, který směřoval do Osvětimi. V takzvaném dětském táboře v bloku B2b Brod přežil až do června roku 1944, kdy prošel selekcí dr. Josefa Mengeleho a byl přemístěn do mužské části tábora. V říjnu 1944 prošel další selekcí a dostal se na práci do Říše do pracovního tábora Gross-Rosen. Bratr a maminka holocaust nepřežili. |
„V mrazivé noci 15. prosince 1943 jsme přišli na terezínské seřadiště, kde se tísnily tisíce lidí. Do dobytčáku nás esesáci nacpali osmdesát. Doprostřed postavili nádobu s čajem a vedle nádobu na exkrementy. A jako dobytek nás vezli na porážku. Staří lidé během několika hodin zemřeli. Byl to můj první nejstrašnější životní zážitek. Hrnec na čaj byl za chvilku prázdný, zato nádoba na lidskou potřebu ohavně přetékala, takže jsme byli neuvěřitelně špinaví,“ uvedl Toman Brod ve zcela zaplněném kinosále.
Za to, že na rozdíl od své maminky a staršího bratra věznění v koncentrácích přežil, vděčí události, kterou považuje za velký zázrak. Bylo zvykem, že masový vrah, zvrhlý lékař a kapitán SS Josef Mengele posílal lidi na smrt mávnutím ruky. Dne 6. července 1944 zachránil Mengele patnáctiletému vězni číslo 168244 život, protože ho uznal schopného odsunu.
V říjnu 1944, při další selekci, si chlapec Toman podvodem zachoval život sám. Esesák mu totiž ukázal doleva, což znamenalo jistou plynovou komoru. Za zády muže ale Brod přeběhl nepozorovaně doprava.
Historik varoval před islámem
Na závěr besedy dostali slovo posluchači. Chtěli vědět, jestli Toman Brod vnímá islamisty a neonacisty jako stejnou hrozbu, kterou bylo pro celý svět ve své době Německo.
„Klasičtí neonacisté, pohrobci hitlerovského režimu, jsou zoufalci minulé války. Dnes už nemají žádnou oficiální podporu. Silnými výrazy si léčí své komplexy méněcennosti,“ odpověděl přednášející.
Hlavní nebezpečí historik v neonacistech nevidí. Horší jsou podle něj extrémní islamisté, hlásající nenávist nejen vůči židům, ale i křesťanům a všem lidem, kteří neuznávají korán.
„Většina muslimů jsou mírumilovní. Bohužel nikdy nezvednou hlas proti tomu, že nějaký šílený Islámský stát v Sýrii a jeho nohsledi uřezávají lidem hlavy a vraždí jinověrce,“ uvedl Toman Brod. Dodal, že je rozpačitý z takzvané multikulturní politiky.
A jak podle něj vše Evropě dopadne? Terorismus není třeba. Stačí, když arabské ženy budou rodit děti, a muslimové tak získají demografickou převahu. Za desítky let oznámí, že jich je většina, takže je musejí všichni poslouchat. „Už teď řekl Belgičanům tamní imám - když se vám nelíbí naše právo šaría, tak se vystěhujte!“ uvedl Toman Brod.
Neobyčejný životní příběh si přišli vyslechnout nejen obyvatelé z Nejdku, ale i z širokého okolí. Mezi účastníky besedy byl i Petr Nosek z Karlových Varů. „Nejvíce mne zaujala zdrcující atmosféra vyprávění. Je rozdíl si něco o holokaustu přečíst, anebo vidět a slyšet někoho, kdo přežil Mengeleho selekci.“
