Výborně vybavený areál dnes funguje především jako karanténa pro vojáky vracející se z misí nebo pro výcvik epidemiologů. Probíhá zde také výzkum v oblasti biologické ochrany a infekčních chorob.
Petr Pavel a další zástupci Ministerstva obrany, hygienické služby, Akademie věd ČR, Univerzity obrany, Univerzity Pardubice, ČVUT, Pardubického kraje i jiných institucí se shodli na potřebnosti tohoto zařízení ve střednědobém horizontu. Centrum biologické obrany proto usiluje o registraci do sítě zdravotnických zařízení. Z Těchonína by se také mohlo stát špičkové vědecké pracoviště.
„Je potřeba, aby byl celý systém nastaven pro všechny občany, nejen vojáky. Je tedy logické, že by do zařízení měli mít přístup a připravovat se na krizové situace specialisté z různých oborů. Materiál, který by to umožnil, by měla v říjnu projednávat vláda,“ řekl generál Petr Pavel.
Armáda proto chce Centrum biologické ochrany dovybavit dalšími laboratořemi.
Peníze na podobně zaměřené pracoviště, nové oddělení s 12 lůžky pro pacienty s vysoce nakažlivými nemocemi, se nyní snaží získat pražská Nemocnice na Bulovce. Což by hrozbu uzavření těchonínské nemocnice mohlo zvýšit. Naopak definitivní rozhodnutí vlády o rozšíření jejích služeb i pro potřeby civilistů by její existenci prodloužilo.
Těchonín poslouží i jako výzkumné pracoviště
„Odborníci, kteří si prošli areál, musí vědět, že budovat nové a špičkově vybavené centrum nejvyšší stupně biologické ochrany v hlavním městě Praha je naprosto nesmyslné. Chci poděkovat všem zúčastněným za jejich přístup,“ sdělil hejtman Martin Netolický, který byl jedním z hlavních iniciátorů setkání.
Vedení Centra biologické ochrany v Těchoníně nyní usiluje o dokončení registrace pro standardní a následně intenzivní lůžkovou péči pro vysoce infekční pacienty.
„Těchonín v době mimo krizi může ve spolupráci s univerzitami pracovat jako výzkumné pracoviště," dodal hejtman.
Registrace na zdravotnické zařízení otevírá centru rovněž prostor pro hlubší spolupráci s nemocnicemi, zdravotnickou záchrannou službou v přípravě konkrétních specialistů jako personální civilní zálohy v případě, že nastane krizová situace.
„S náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem jsme se domluvili již na první vlaštovce. Na jaře počítáme s cvičením integrovaného záchranného systému, které prověří postupy při epidemii SARS,“ řekl hejtman Netolický.
Otázku zaškolení a nasazení civilního personálu chce šéf kraje otevřít i na jednání s ostatními hejtmany, neboť tato záležitost je otázkou ochrany státu a přesahuje rámec Pardubického kraje.
Elektrifikují dělostřeleckou tvrz Bouda
Armádní generál Petr Pavel také navštívil nedalekou dělostřeleckou tvrz Bouda. Nejvyšší představitel armády České republiky zavítal na toto místo poprvé po 76 letech.
Dělostřeleckou tvrz Bouda získal Pardubický kraj do vlastnictví před třemi lety, provozuje ji Společnost přátel československého opevnění. Hejtman mohl tak přímo na místě zástupcům armády i provozovatelům oznámit, že radní Pardubického kraje podpořili projekt elektrifikace tohoto podzemního labyrintu s expozicemi muzea československého opevnění.
„Hledali jsme vhodnou trasu, odkud vést proud, jednali jsme s vlastníky pozemků a nakonec se ukázala jako nejschůdnější trasa ze Suchého vrchu. Projektová dokumentace bude hotová do konce letošního roku a v příštím roce se na stavbě začne pracovat,“ řekl Martin Netolický.
