Lavinu pojišťovacích podvodů spustil experimentem na vlastní osobě. „Za palec pravé ruky mu pojišťovna vyplatila 70 tisíc korun, za které pořídil nový vůz a stal se autodopravcem. Zcela ‚náhodou‘ přijde v budoucnu ještě o tři automobily. I jejich ‚ztráta‘ byla pojišťovnou velmi slušně oceněna,“ říká Kateřina Matysová, místní knihovnice, která při pořádání starých kronik a dobového tisku, na polozapomenutý příběh narazila.
Postupem času Ladislav Brož, v tisku nazývaný vrchní zapalovač nebo také předseda zapalovací komise, kolem sebe soustředil skupinu akčních pomocníků.
Na objednávku a za slušnou provizi z vyplacených částek ochotně plnili přání všech občanů, kteří si přáli zbohatnout i za cenu ztráty domova či zmrzačení.
Na amputaci prstů dokonce vymyslel vlastní strojek. Mašinu, která sprovodila ze světa desítky prstů, si prý chtěl nechat i patentovat
Sugestivní agitátor získal slušný počet zákazníků
Brož působil na lidi velmi sugestivně. O výhodách, které přineslo sjednání pojištění a následné založení požáru nebo useknutí prstu, mluvil velice otevřeně a nadšeně na veřejnosti a v hostincích, kde se mu dařilo získat slušný počet zákazníků. Ti se nechali pojišťovat na vysoké obnosy.
Požáry naplánoval sám a vykonal za pomoci kumpánů. Měl na tuto činnost monopol a zle se vypořádal s každým, kdo by se chtěl tohoto ‚podnikání‘ účastnit na vlastní pěst.
„U každého takového požáru asistoval Brož. Ne však proto, aby se zúčastnil prací záchranářských, nýbrž aby se postaral, aby to, co k shoření bylo předem odsouzeno, také skutečně shořelo,“ uvádějí dobové Pojizerské listy, které se kauzou zevrubně zabývaly.
Prsty se sekaly v lese na pařezu
Brožovy podvody zabraly a nejen Rovenští se dali u něho hromadně pojišťovat proti úrazu, nebo požáru. „Pak už jako ovečky kladli svoje ruce v lese na pařez, aby u jedné z nich jim Brož jeden, nebo dva prsty pomocí svého vynálezu usekl, nebo aby za jeho řízení kumpán Hanzl stavení někomu zapálil,“ popisuje dobový tisk.
Jak přibývala v Rovensku a okolí spáleniště a lékaři měli stále více práce se zmrzačenými končetinami, začalo bezpečnostním orgánům docházet, že tam není něco v pořádku.
Úmorná denní i noční práce četníků turnovských, rovenských a vyskeřských, ale i pražských detektivů, byla nakonec korunována úspěchem. Kromě Brože putovalo do vazby i jeho devět zaměstnanců a postupně četníci přidávali další obvinění.
Nechyběla padělatelská dílna
Přitom se podařilo odhalit i padělatelskou dílnu na pěti, deseti a dvacetikorunové mince. Na jejich výrobu si Brož a jeho komplicové přáli založit akciovou společnost, ale četnictvo bylo rychlejší.
Brož a jeho skupina stanuli před Krajským soudem v Mladé Boleslavi v listopadu 1933.
Šéf pojišťovacího gangu byl odsouzen do těžkého žaláře na tři léta, ostatní osoby, pět mužů a jedna žena, odešli od soudu s trestem odnětí svobody od tří měsíců do dvou let s povinností nahradit škodu. Ostatní byli osvobozeni pro nedostatek důkazů.
Ctihodné město a zejména jeho zastupitelé byli celým případem velice zahanbeni. Posměch, který směřoval do Rovenska z celého státu a Evropy, velmi bolel.
Články v novinách se předháněly v ironii a vymýšlení trefných přezdívek na městečko a jeho obyvatele.
Na poštovní obálky se leckdy již nepsalo Rovensko, ale Prstoseky a Rovenským se říkalo prstosekáři či lichoprstníci, bez ohledu na skutečnost, jestli byli vlastníky všech prstů, nebo ne.
