Zatímco obyvatelé Skotska a zbytku Velké Británie se budou muset naučit, jak spolu dál žít v době po referendu, motor společné ekonomiky by měl běžet jako doposud.
„Výrazné změny ve fungování očekávat nelze,“ předpokládá hlavní ekonom Ery Jan Bureš. Hlavní skotské banky podle něj zůstanou ve Skotsku, jehož ekonomiku dál potáhne těžba ropy a finanční služby. Změny v ústavě pravděpodobně posílí rozhodování o daních v regionech na úkor Londýna. Krátkodobě bude posilovat britská libra i akciové trhy (o dopadu referenda na kurzy čtěte zde).
Kdyby se Skotsko v referendu rozhodlo pro samostatnost, vyrojila by se v ekonomice celá řada problémů. Na ně ostatně může ještě v budoucnu dojít, protože skotským ambicím na samostatnost nemusí být konec. "Na příkladu kanadského Quebecu je vidět, že zastánci nezávislosti se nevzdávají a referenda o nezávislosti se mohou v budoucnu opakovat," míní ekonom Ery ze skupiny ČSOB.
Bureš vidí tři ekonomické problémy, které by vyvstaly s případnou skotskou nezávislostí. Skotští politici by si přáli zachovat měnovou unii s Británií, Londýn to však odmítá. Skotsko by sice mohlo přijmout libru jednostranně, podobně jako Černá hora euro, skotská centrální banka by ale ztratila vliv na měnovou politiku. Samostatné zavedení měny by zase bylo drahé, měna by byla nestabilní a zdražily by kvůli tomu půjčky. Skotským bankám by se to nelíbilo a chtěly by se stěhovat na jih do Londýna.
Úprk podniků i bank?
Stěhováním před referendem pohrozilo pět velkých skotských bank. Nyní Royal Bank of Scotland své plány na přesun zrušila. Tři z největších skotských finančních institucí - banky Lloyds Banking Group a Clydesdale Bank a také pojišťovna Standard Life - oznámily, že jsou pyšné na skotské kořeny, přesun ale nevyloučily. Lloyds uvedla, že ve Skotsku ponechá významné aktivity.
Podle odborníků by se některé skotské firmy mohly přesunout do Anglie i bez ohledu na výsledek referenda, aby se přiblížily sídlu britské centrální banky.
V případě skotské nezávislosti by však bylo třeba řešit další naléhavé ekonomické otázky. Musel by se rozdělit majetek (například ropná pole) a veřejný dluh. V případě dělení podle počtu obyvatel by dluh dosahoval 80 procent HDP. "Na malou otevřenou ekonomiku s nejistým měnovým režimem to není vůbec málo," říká Bureš. Nynější dluh Británie dosahuje 90 procent výkonu ekonomiky. Skotové by si pohoršili i v ropě.
Je také otázka, nakolik by podnikatelé byli ochotni zůstat v nejistém skotském prostředí. „Strach může ještě umocnit nejistota z eventuálního vstupu Skotska do EU, kterému chtějí některé členské země zabránit. Z prováděných průzkumů vyplývá, že až 40 procent skotských firem by zvažovalo v případě samostatnosti odchod do Británie. To by pro relativně malou ekonomiku nebylo nic příjemného,“ dodal ekonom Ery.
