„Je opravdu naší hlavní starostí právo někoho nosit na hlavě šátek, který je znamením kultury, která nás ohrožuje?“ řekl Fiala v pátek na kongresu ODS a sklidil za to potlesk svých stranických kolegů.
Není úplně divu. V Teplicích navrhla jeho stranická kolegyně Iva Dvořáková, aby radní jednali s Ministerstvem vnitra o možnosti přijmout vyhlášku zakazující zahalování tváře na veřejnosti muslimským nikábem, tak jak to platí třeba ve Francii. A místostarostka Prahy 8 Vladimíra Ludková, rovněž za ODS, zase vzbudila rozruch, když protestovala proti tomu. aby v této městské části mohl vzniknout neveřejný hřbitov pouze pro muslimy.
„Po zkušenostech, které mají s integrací muslimských obyvatel jiné země Evropské unie, tak jsem fakt hodně opatrný. Ukazuje se, že řada dobře myšlených multikulturních koncepcí úplně selhala. Myslím, že bychom neměli opakovat chyby a jít touhle cestou,“ řekl iDNES.cz Fiala.
Co řekl Fiala na kongresu"Je opravdu naší hlavní starostí právo někoho nosit na hlavě šátek, který je znamením kultury, která nás ohrožuje?" "Organizace Islámský stát přímo ohrožuje Evropu, více než Al Kajda a cokoliv předtím. Musíme je zastavit. Musíme dát znovu najevo sílu a vůli Západu hájit své zájmy a bránit se na území jiných států. Až se budeme muset bránit u nás doma, bude pozdě." |
Předseda ODS nemá jasný názor na záměr svých kolegů v Teplicích, kteří zvažují zakázat vyhláškou zahalování tváře na veřejnosti. To by znamenalo, že by se muslimská žena nemohla v Teplicích na veřejnosti objevit v nikábu, kdy jsou vidět pouze oči, či ve zcela zahalující burce. „Ale jsem schopen odpovědět, že tam, kde se to týká třeba škol a tohoto typu veřejného prostoru, tam si to dovedu představit,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jako první vytáhla Bobošíková proti mešitám
Ještě před pár lety bylo varování před pronikáním islámu i do České republiky záležitostí spíše okrajových politických proudů. "Jsme kategoricky proti stavbě mešity v Hradci Králové, stejně jako dalších mešit," varovala třeba před čtyřmi lety Jana Bobošíková, když kandidovala do senátu a strana ji také neúspěšně nabízela jako svou kandidátku na pražskou primátorku. (více zde)
Před letošními eurovolbami předseda Úsvitu přímé demokracie použil proti přílivu přistěhovalců motiv převzatý ze Švýcarska, kde bílé ovečky vyhánějí z české vlajky tmavou. Když ve volbách drtivě neuspěl, sebekriticky řekl: "Bude to aktuální až v příštích letech, ale to už bude pozdě." (podrobnosti najdete zde)
Vladimíra Ludková svůj článek doplnila koláží. Na ní je zobrazený Libeňský zámeček s minarety, ovcemi a nápisem Kebab - kuskus
V posledních měsících už bylo ale v souvislosti s islámem slyšet hlavně o politicích ODS. „Nechci, aby Praha 8 byla tím samým, co je ve Francii Marseille, kde se do některých čtvrtí bojí vstoupit i hlídky policie. Náš kulturně-historický okruh má křesťansko-židovské základy. Jsem přesvědčena, že několikatisíciletý vývoj naší kultury nelze, v zájmu těžko uchopitelné multikulturality, zahodit a říct každému jsi tu vítán,“ zdůvodnila místostarostka Ludková nesouhlas s tím, že by v Libni mohl být pronajat pozemek muslimské obci, aby tam byl neveřejný hřbitov pro muslimy. „Domnívám se, že islámská kultura není kompatibilní s návyky a kulturou západní civilizace,“ dodala později.
Kubera čeká, že spor o šátky skončí u Ústavního soudu
Spor o nošení muslimských šátků zaměstnal nedávno úřad ombudsmana, když Anna Šabatová označila zákaz nošení hidžábu nebo jiného náboženského symbolu ve škole za nepřímou diskriminaci. Reagovala na případ studentky ze Somálska, která opustila Střední zdravotnickou školu v Praze údajně proto, že nesměla nosit při výuce šátek zahalující vlasy a krk.
Zatím posledním případem, kdy se začalo řešit nošení muslimských šátků, jsou lázeňské Teplice, kde tamní zastupitelka za ODS Iva Dvořáková navrhla, aby městská rada projednala s Ministerstvem vnitra možnost vydání vyhlášky, která by zakázala zahalování šátky na veřejnosti. „Přijde mi absurdní, že by se politik v předvolební době nemohl vyjadřovat k jakékoli otázce, aby nebyl napaden kvůli populismu,“ řekla k tomu v rozhovoru pro MF DNES Dvořáková.
Odmítla nařčení z populismu i tím, že se tématem zabýval Evropský soud pro lidská práva, který potvrdil tamní zákaz zahalování tváře šátky na veřejnosti. (rozhovor s Dvořákovou najdete zde)
Jaroslav Kubera, teplický primátor a senátor za ODS
Teplický primátor Jaroslav Kubera z ODS čeká, že spor o protišátkovou vyhlášku skončí až u Ústavního soudu, když ji město přijme a Ministerstvo vnitra bude proti s tím, že na to město nemá právo.
„Bude to ale v pravomoci nového zastupitelstva, staré s tím nic neudělá. Možný scénář je ten, že my vydáme tu vyhlášku, i když Ministerstvo vnitra řekne, že ne. My ji nezrušíme, oni pozastaví její účinnost a dají k Ústavnímu soudu stížnost proti té vyhlášce,“ řekl iDNES.cz Kubera. Jako reálné vidí, že by mohla být vyhláška připravena na začátku příštího roku.
Muslimům za pár dní začne termín pro žádost o větší práva
To, že se muslimové v Česku stali jedním z témat hlavního proudu domácí politiky, souvisí i s tím, že 17. září vyprší deset let od registrace českých muslimů a jejich náboženské obce. Po uplynutí této lhůty mohou požádat o vyšší stupeň registrace.
To by prakticky znamenalo, že by mohli žádat o vyučování islámu na státních školách, zřízení vlastních církevních škol, posílání imámů do věznic a armády nebo uznání muslimských sňatků. Server echo24.cz upozornil, že se proti tomu zformovala petice, pod níž uskupení Islám v ČR nechceme nasbíralo více než 10 tisíc podpisů. Předat ji Ministerstvu kultury chtělo sdružení v pondělí, ale nakonec předání petice odložilo.
Přiznání vyšších práv pro muslimy, což by jistě vybudilo část českých politiků k vyšší aktivitě, je ale zatím jen teoretickou možností. K islámu se při posledním sčítání před třemi lety přihlásilo jen 3358 muslimů, pro přiznání vyšších práv je třeba jedno promile obyvatelstva, tedy asi 10 400 lidí. Další podmínkou je pravidelné odevzdávání výroční zprávy. S tím si zatím muslimové hlavu nedělali. Jenže do uplynutí deseti let také neměli šanci vyšší práva, jaká mají jiné registrované církve, například katolíci, nebo náboženské společnosti získat.
