„Někteří se snaží z města uprchnout, ale zároveň je tam spousta lidí, kteří na útěk nemají prostředky nebo zkrátka nemají kam. Kdyby došlo k úderu, zůstanou tam desítky tisíc lidí a vypukne obrovská humanitární krize,“ řekla iDNES.cz Lenka Blahová, koordinátorka humanitární pomoci ze společnosti Člověk v tísni.
Mariupol není černobílýMédia i jejich čtenáři často spekulují, jakou podporu mají vlastně na východě Ukrajiny vládní síly a jak velká část obyvatel straní separatistům. Jak ovšem upozorňuje koordinátorka Člověka v tísni, taková otázka není v Mariupolu na pořadu dne. „Jsou tam lidé, kteří dřív velmi sympatizovali s Ruskem. Pak ovšem zažili útoky na své vlastní domy ze strany separatistů, takže teď stojí na straně ukrajinské armády,“ vysvětlila iDNES.cz Blahová. „Některé uprchlíky o domovy připravila ukrajinská fronta, proto teď Ukrajinu nenávidí. Určitě se nedá říct, že by všichni vždycky podporovali toho, koho podporují teď. Všichni tihle lidé by ovšem byli nejradši, kdyby tam žádná válka nebyla,“ dodává. Zejména lidem, kteří do Mariupolu utekli z okolních vesnic a teď už nemají kam jít, je podle Blahové prakticky jedno, kdo zvítězí. Důležité pro ně je, aby měli konečně klid. |
Organizace donedávna pracovala přímo v Mariupolu, minulý týden se však Blahová se svým týmem musela stáhnout do Kyjeva. Hrozba vojenského střetu mezi vládními silami a proruskými vzbouřenci, kteří se s podporou ruské armády chystají strategické přístavní město „osvobodit“, je příliš vážná a boje mohou propuknout každým dnem.
Humanitární pracovníci proto dostali doporučení odejít, zástupcům Člověka v tísni to poradilo i české velvyslanectví. Jak ovšem Blahová upozorňuje, půlmilionový Mariupol bez pomoci nezůstal. O dodávky jídla a dalších zásob se stará nadace Rinata Achmetova, nejbohatšího ukrajinského oligarchy, jehož průmyslové impérium provozuje v Mariupolu ocelárny.
Achmetovovi dělníci chodí podle agentury Reuters dál normálně do práce. V Mariupolu zatím fungují i obchody, kavárny a restaurace. Podnikatelé, s nimiž koordinátorka Člověka v tísni hovořila, se údajně zpočátku báli, zatím však navzdory vyhrocené situaci příliš netratí. Místní se snaží nahromadit ve svých příbytcích dostatečné zásoby, a tak nakupují více než obvykle. S rozdělováním humanitární pomoci pomáhají samosprávné úřady, ani v jejich kancelářích se práce zatím nezastavila.
Novoazovsk je odříznutý, lidem brzy dojdou zásoby
V pondělí se po celém městě otevřely dokonce i školy, učebnami se rozléhala ukrajinská hymna a žáci kromě květin pro učitele nosili do tříd i modrožluté stužky. „Do městských škol začaly chodit i děti uprchlíků, které tam rodiče zaregistrovali,“ podotýká Blahová.
Na první pohled fungující město se ovšem může během několika hodin zhroutit. Separatisté vyzbrojení ruskou technikou a municí před nedávnem ovládli nedaleké městečko Novoazovsk u ruských hranic, Mariupol následně obešli ze severu a jihozápadně od něj dobyli přístavní osadu Jalta.
Půlmilionové město tudíž mohou napadnout z jakékoli strany. Vůdci povstaleckých batalionů své plány na dobytí strategicky významného přístavu netají, podle svých slov se jej hodlají zmocnit během několika dní.
Obyvatelé Mariupolu by se v takovém případě mohli ocitnout v podobné situaci jako lidé žijící v Novoazovsku a blízkých vesnicích. „Tam se nedostane nikdo, jsou totálně odříznutí. Separatistická armáda Novoazovsk úplně uzavřela, nikdo se nedostane dovnitř ani ven,“ popisuje Lenka Blahová, podle níž v případě Novoazovsku neexistují dokonce ani žádné „neoficiální“ cesty, jak humanitární pomoc k obyvatelům dostat. „Jestli to takhle bude pokračovat, brzy tam dojdou zásoby,“ varuje koordinátorka Člověka v tísni.
Stoupenci kyjevské vlády se v Mariupolu připravují na bitvu:
